Článek
„Ten pocit je pro hráče hodně nepříjemný. Zápas prožíváte mnohem hůř, než na hřišti. O to hůř se cítí, když jeho tým nevyhraje,“ popsal už v roce 2003 Pavel Nedvěd svoje pocity, když seděl na tribuně při finále Ligy mistrů mezi Juventusem a AC Milán. Také kvůli žlutým kartám.
Jako první si zahrál finále Poháru UEFA v roce 1990 Luboš Kubík, ale jeho Fiorentina nestačila na Juventus Turín po výsledcích 1:3 a 0:0, tehdy se hrálo ještě dvoukolově. O sedm let později se Radoslav Látal s Jiřím Němcem podíleli výrazně na triumfu Schalke 04 na Interem Milán po výsledcích 0:1, 1:0 a 4:1 na penalty. jako první Češi pak zvedli trofej nad hlavu. V roce 1998 o tento pocit přišel Pavel Nedvěd, když jeho Lazio Řím prohrálo v Paříži s Interem Milán 0:3, poprvé se hrálo na jeden zápas.
Trofej zvedli nad hlavu Vladimír Šmicer a Patrik Berger, když se v roce 2001 v Dortmundu podíleli v dresu Liverpoolu na vítězství nad CD Alavés 5:4 v prodloužení. O rok později si Jan Koller a Tomáš Rosický na trofej jen sáhli v Rotterdamu, kde jejich Borussia Dortmund prohrála 2:3, byť dal Koller gól. Loni zvedl Pohár UEFA nad hlavu i Radek Šírl, když jeho Zenit Petrohrad porazil v Manchesteru Glasgow Rangers 2:0.
| Češi ve finále Poháru UEFA: | |||
| L. Kubík | 1990 | Fiorentina | poražený |
| R. Látal a J. Němec | 1997 | Schalke 04 | vítězové |
| P. Nedvěd | 1998 | Lazio | poražený |
| P. Berger a V. Šmicer | 2001 | Liverpool | vítězové |
| J. Koller, T. Rosický | 2002 | Dortmund | poražení |
| R. Šírl | 2008 | Petrohrad | vítěz |
| T. Hübschman | 2009 | Doněck | vítěz |
