Článek
V prvním semifinále Evropské ligy jste s vaším Atlétikem Madrid porazili Liverpool 1:0. Už se vidíte ve finále?
Výsledek je to nadějný, ale mám trpkou zkušenost z Fiorentiny. Doma jsme tehdy porazili Everton 2:0, ale u nich jsme dostali dva rychlé góly a bylo zle, nakonec jsme vypadli. Věřím, že se to tentokrát nebude opakovat. Měli jsme na to vyhrát vyšším rozdílem. Škoda že to nevyšlo. V žádném případě teď nesmíme na Anfield Road jen bránit. Musíme být aktivní, pokud možno dát gól, pak by to mělo vyjít.
Sám jste dvakrát ohrozil branku…
V první půli jsem prošel mezi třemi obránci, ale pálil jsem z úhlu vedle. Podruhé jsem bránu trefil, ale gólman to vyrazil tak, že se k míči už žádný náš hráč nedostal. O šancích se moc mluvit nedá…
Jak se vám hraje na pravém okraji obrany?
Cítím se tam dobře. Střídání míst mi nikdy problém nedělalo. V téhle sezóně jsem dokonce hrál pětkrát i na levé straně. Určitě si zahraju víc než na postu stopera. Trenér Quique mě nabádá, abych chodil dopředu a podporoval Reyese nebo Simáa, kteří hrají přede mnou.
Liverpool do Madridu cestoval i vlakem. Máte i vy připravené řešení, kdyby se náhodou nelétalo?
Máme, ale je stejně složité, hlavně po železnici. Věřím, že nebe bude čisté a ve středu poletíme.
Obávaný útočník Agüero seděl ve čtvrtek jen na tribuně, navíc prý má z Atlétika odejít…
Seděl kvůli kartám, ale o jeho odchodu se ve Španělsku hodně píše. Koho by nelákalo zahrát si za Chelsea nebo Inter Milán, a kdo by nechtěl mladého gólového hráče. Snad ho vedení udrží nebo aspoň přivede adekvátní náhradu.
Zmínil jste Inter. Jak vidíte jeho šance v odvetě semifinále Ligy mistrů s Barcelonou?
Fandím mu. Věřím, že postoupí, i když Barcelona je doma schopná to dvougólové manko smazat do poločasu.
Jakou osobní bilanci máte s Barcelonou vy?
Letos i loni jsme ji doma porazili.
Takže znáte recept na Messiho?
Je skvělý. Rychlý, má nízko těžiště. Když zasekne míč a protihráč okamžitě nezareaguje, nemá šanci. Střílí ze všech pozic a přesně. Prostě extratřída. Jak ale ukázal Inter i my, ubránit se dá. Není to ale jen o Messim. Ze hry musíte dostat i Xaviho a Iniestu. Všichni musejí podat nadstandardní výkon a ještě potřebujete kus štěstí, abyste ze tří šancí dvě proměnili, jako se to povedlo nám.
S madridským rivalem Realem máte také tak dobrou bilanci?
Kdepak, jen jednu remízu, jinak porážky.
Takže králem Madridu je Real a Atlético je ve stínu?
V žádném stínu. Real je slavnější, kupuje superhvězdy a pořád hraje na špici, ale my máme víc fanoušků. To je prostě fakt.
Může Real v lize ještě ohrozit Barcelonu?
Už před vzájemným zápasem těchto dvou klubů jsem tipoval, že se mistrem stane Barcelona. I když zaváhala v derby s Espaňolem a uhrála jen bod, první místo si udrží.
Potkáváte se s hráči Realu a zajdete třeba na kávu?
Do kavárny s nimi určitě nechodíme. Když se potkáme, pozdravíme se. Jinak nic, rivalita je velká. Co vím, tak jen Portugalci z obou týmů udržují kontakty…
Čím to, že v pohárech Atlético září a ve španělské lize je to bída?
V lize jsme špatně začali, pořád to doháníme. Naše hra se změnila až s příchodem kouče Quiqueho. Lépe bráníme, nedostáváme mraky gólů ze standardek. Pořád ale nemůžeme špičku dostihnout. Většinou to pokazíme nějakými individuálními chybami. Snad se dostaneme znovu do Evropy. Atlético nemůže skončit třeba desáté, to by fanoušci nevydýchali. V pohárech se nám naopak daří, v tom evropském i španělském. Alespoň jeden bych chtěl získat.
Je velký rozdíl mezi životem v Madridu a ve Florencii?
Určitě. Florencie je malá, tam nás poznal každý. V Madridu se snáz schováme, i když nás lidé také poznávají. Rozdíl je i ve fotbale, španělský je otevřenější, není tak svázaný taktikou, padá víc gólů, což se divákům i mně líbí.
Italští fotbalisté jsou hodně na módu, platí to i ve Španělsku?
To je všude stejné. Když byl v Atlétiku Maniche, hlídali jsme spolu, aby někdo nepřišel v něčem, co by na sobě mít neměl. Hlídám to pořád, ale hlavně jde o legraci a zábavu v kabině.
