Hlavní obsah

Ujfaluši měl po triumfu v Evropské lize slzy na krajíčku

HAMBURK

Jeden z nejkrásnějších momentů ve své fotbalové kariéře prožil obránce Atlétika Madrid Tomáš Ujfaluši poté, co jeho tým ve středu večer vyhrál druhou nejprestižnější klubovou soutěž starého kontinentu Evropskou ligu. Po finále prohlásil, že měl po závěrečném hvizdu slzy na krajíčku a těší se na oslavy s fanoušky v Madridu.

Foto: Sergio Perez, Reuters

Český obránce v dresu Atlétika Madrid Tomáš Ujfaluši (vlevo) stíhá Bobbyho Zamoru z Fulhamu.

Článek

Bývalý kapitán české reprezentace čekal na velký klubový triumf do svých 32 let. "To jsou ty momenty, proč hraje člověk fotbal. Dostat se do finále, ještě mít možnost ho vyhrát. To je něco, na co člověk nikdy nezapomene, a já jsem strašně šťastný, že se mi to taky povedlo konečně," rozplýval se odchovanec olomouckého fotbalu po vítězství 2:1 v prodloužení nad anglickým Fulhamem. Stal se teprve sedmým Čechem, který soutěž do loňska známou jako Pohár UEFA vyhrál.

Ujfaluši odehrál celý zápas na pravém kraji obrany, často se zapojoval do útočení a ke konci prodloužení už toho prý měl "plné zuby". Po závěrečném hvizdu ale převládly emoce. "Možná že jsem měl i slzy na krajíčku, je to emotivní," přiznal, hráč fotbalista, kterého německá agentura DPA označila spolu se střelcem dvou gólů Forlánem za nejlepší hráče Atlétika. V kabině pak bouchalo jedno šampaňské za druhým. "Já mám takový dojem, že se nikdo snad ani nenapil a všechno se vystříkalo," dodal.

V Hamburku mu fandili blízcí

Finále se hrálo v Hamburku, kde Ujfaluši v letech 2000 až 2004 působil a ke konci angažmá navlékal i kapitánskou pásku. Zápas tak pro něj měl zvláštní náboj. Vynahradil si jím navíc svou neúčast v souboji české reprezentace proti Itálii na mistrovství světa v Německu před čtyřmi roky, který se hrál právě v aréně místního HSV a Ujfaluši tehdy kvůli červené kartě nemohl nastoupit. Ve středu mu přijeli do hlediště držet palce členové rodiny a přátelé. "Asi dvacet lidí tady bylo," odhadl.

Hned po zápase český bek obdržel záplavu blahopřejných "esemesek". Mezi gratulanty byl mimo jiné záložník Anderlechtu Brusel Jan Polák. Novopečený šampion Evropské ligy se ale nejvíce těšil na oslavy s fanoušky Atlétika. Těch do Hamburku přijelo několik tisíc a na stadionu vytvořili bouřlivou atmosféru. Jak divoké budou oslavy v Madridu, to si Ujfaluši nedovedl představit. "Ale bude to stoprocentně stát za to," prohlásil.

Opora zadních řad Atlétika je přesvědčena, že madridský klub celý finálový zápas kontroloval. "Čtyři šance jsme si vytvořili, dali jsme dva góly. Dostali jsme trošku smolný gól po teči Paula Assuncaa. Myslím si, že jsme byli lepší tým, že jsme více drželi balón a že jsme je v podstatě nepustili do nějaké vážné šance," zhodnotil Ujfaluši vítězný zápas.

Angličané nejsou venku tak silní

Aktuálně devátý tým španělské nejvyšší soutěže měl podle něj před Fulhamem respekt. "Vyřadil dobré mančafty. Přešel přes Wolfsburg, přešel přes Juventus," připomněl překvapivé "skalpy" anglického mužstva v předchozích kolech Evropské ligy. Atlético podle Ujfalušiho trochu počítalo s tím, že ostrovní týmy nebývají v cizím prostředí tak silné, a čekalo, že Fulham bude hrát hodně zezadu a na útočníka Bobbyho Zamoru. "Myslím si, že nám hodně pomohlo, že nedohrál ten zápas, protože je to jejich klíčový hráč," poznamenal Ujfaluši.

Prodloužení podle něj španělský celek nevypustil a snažil se rozhodnout ještě před penaltovým rozstřelem. "Pořád jsme se snažili, bylo to náročné kondičně. Snažili jsme se pořád útočit, pořád centrovat, něco vymýšlet. Samozřejmě chybělo málo a člověk už se musí mentálně připravovat na to, že se půjde do toho rozstřelu. To už je pak, jak já říkám, kasino," uvedl.

Pokud by na penalty došlo, šel by prý nejspíš kopat jako šestý nebo sedmý hráč. Takovému rozuzlení ale udělal čtyři minuty před koncem nastaveného času svým druhým gólem v zápase přítrž útočník madridských Diego Forlán. "To už jsem věřil, kdybychom to měli ukopat, tak takovou výhru si nemůžeme nechat vzít v posledních třech čtyřech minutách," popsal Ujfaluši konec dramatického zápasu. Vítězný dres si po jeho skončení s nikým nevyměnil a jako vzácnou relikvii si ho prý nechá zarámovat.

Reklama

Související témata: