Článek
Plzeňský zadák Radim Řezník (vlevo) se za asistence Pavla Horvátha snaží obrat o míč domácího Tala Ben Haima
Plzeňský stoper Marián Čišovský (vlevo) zkouší zastavit Tota Tamuze z Hapoelu Tel Aviv
Pavel Horváth se raduje z gólu na hřišti Hapoelu Tel Aviv. Brankou v nastavení první půle nastartoval obrat Plzně.
Jeho svěřenci ho vytočili. A moc, protože neplnili nic z toho, co jim před zápasem zdůrazňoval a co chtěl, aby hráli. „Přijeli jsme jako jedenáctka výletníků, která si myslela, že dá domácím tři čtyři góly a nebude mít s nimi sebemenší problém. Možná bylo chybou, že jsem hráčům pustil sestřihy z předchozích utkání Hapoelu s Atlétikem a Coimbrou, v nichž byly pyrenejské celky jasně lepší," spekuloval Vrba.
„Hráli jsme naivně, postupný útok jsme měli tak nepřesný, že jsme domácím dovolovali chodit do brejkových situací. Hapoel vstřelil, trefil tyč, Kozáčik zlikvidoval samostatný nájezd. Měli jsme prostě obrovské štěstí, které se k nám přiklonilo i v poslední minutě první půle, kdy Horváth vyrovnal," glosoval plzeňský trenér zápas, v němž mu úvodní půlhodina zvyšovala tep a cuchala nervy až hrůza.
„Však jsem i sako odložil. Manželka mi koupila nový oblek, ale sako prostě muselo jít dolů. Bylo potřeba něco změnit a já si vzpomněl na zápas s Trondheimem před rokem, kdy jsem v první půli zareagoval podobně a v dešti zůstal jen v košili. Nakonec jsme otočili jak utkání s Nory, tak i tentokrát s Izraelci, takže rituál asi funguje," prozrazoval, že zkusil skutečně všechno.
Pochopitelně že i hlas na hráče o přestávce zvýšil. A pořádně. „My už jsme zvyklí," ucedil Daniel Kolář, který se po dvouměsíčním zranění vrátil do základní sestavy a vydržel v ní přes osmdesát minut. „Ale trenér měl pravdu, dělali jsme spoustu věcí špatně, takže nám vyčinil oprávněně. Takhle otevřeně jsme hrát nechtěli a neměli. Ale divákům se musel poločas líbit. Dva góly, dvě tyče, spousta šancí, fotbal nahoru dolů," usmíval se potutelně.
„Je to už asi naše oblíbená disciplína vrhat se do ofenzívy v sedmi osmi lidech. Samozřejmě že na to pak doplácíme," přidával se kapitán Pavel Horváth, který se vyrovnávacím gólem těsně před přestávkou zasloužil o rozhodující zvrat. „Viděl jsem tam díru, takže jsem trochu zasprintoval. Má trefa byla důležitá, Rajtoralova však ještě důležitější protože byla vítězná. Po přestávce už jsme naštěstí hráli náš fotbal, utkání otočili a pak už proti soupeři, hrajícímu jen v deseti, hru kontrolovali," ulevilo se mu, že si Plzeň odvezla z Izraele tři body, které jí hodně přiblížily postupu. Vždyť už jí stačí ve třech zbývajících zápasech jen jednou vyhrát...
„Ono se řekne jenom jednou vyhrát, ale v Evropě je opravdu každý zápas těžký. Nebude nic lehkého získat tři body. Takže nic hotové ještě není," bránil se podobným kalkulacím Daniel Kolář.
