Hlavní obsah

Propadl koksu, spřáhl se s mafií, ale i tak Maradonu v Neapoli uctívají jako krále

Neapol

Zlaté časy fotbalové Neapole jsou spojeny se jménem Argentince Diega Maradony. V druhé polovině osmdesátých let vybojoval pro třetí největší město Itálie dosud dva jediné mistrovské tituly, triumf v Italském poháru, jednou vyhrál Superpohár a zlatým hřebem byl triumf v Poháru UEFA. Tifosi malého Jihoameričana zbožňovali, jenže právě působení v Neapoli je spojeno s Maradonovým úpadkem.

Foto: Radek Malina, Právo

Maradony je plná Neapol. I po dvaadvaceti letech jsou k mání dresy, trička či nejrůznější upomínkové předměty s podobiznou argentinského fotbalisty.

Článek
Fotogalerie

Nejlepší momenty legendy Neapole Diega Maradony

Do Neapole přišel Maradona v roce 1984 z Barcelony. Brzy se jeho jméno stalo synonymem pro zdejší fotbalový klub. Neapol za Argentince poslala do Katalánska 6,9 miliónu liber, což byla před téměř třiceti lety na přestupovém trhu rekordní suma. Samotný Maradona pak ročně pobíral 8 milionů dolarů, což představovalo přibližně čtvrt miliardy korun!

Na vrchol dotáhl rodák z Buenos Aires italský klub po třech letech. Poté, co okouzlil celý svět při mistrovství světa 1986, kdy vyválčil pro Argentinu titul mistrů světa. V sezóně 1986/87 slavila Neapol první triumf v italské lize, ovládla i Italský pohár. Bylo to poprvé, kdy italskou soutěž vyhrál tým z jihu Itálie. Nebylo divu, že se Maradona stal sociální, kulturní a prakticky i náboženskou ikonou města. O rok později byl Argentinec ve službách Neapole nejlepším střelcem italské ligy. Octl se na vrcholu.

Jděte k čertu, řičel na novináře

Jenže vše se brzy začalo obracet. Úcta se vytratila. Italský tisk psal o Maradonově spojení s mafií, sportovní novináři se mu vysmívali kvůli nadváze a kolísavým výkonům.

„Jděte k čertu! Jsem lepší než v roce 1986," chvástal se v jednom z mála rozhovorů, které poskytl. Ač byl členem týmu, měl osobní sekretářku. Žádostí o rozhovory a účast na společenských akcích přicházely denně stovky. „Moje váha je lepší, můj zdravotní stav je lepší, nemluvě o mé vůli hrát. Chci vyhrát italský titul, chci být podruhé mistrem světa," vysvětloval na podzim 1989.

Maradona tehdy zhubnul 10 kilogramů, jenže za pomoci speciální léčby s využitím kortizonů, o čemž neměl jeho lékař ani ponětí. Když vše zjistil, hvězdu opustil. Maradona Neapol skutečně k druhému titulu dovedl, s Argentinou skončil na šampionátu právě v Itálii druhý.

Táhni, hajzle! křičeli na San Siru

Během působení na Apeninském poloostrově musel přes všechnu slávu snášet mnohá příkoří. Jak jej milovali v Neapoli, jinde byl nenáviděn. „Táhni, hajzle," řičel stadión San Siro, když jezdíval k zápasům do Milána. „Vítejte v Itálii ze severní Afriky," zpívali příznivci AC fotbalistům Neapole v narážce na jižnější polohu Neapole.

Nebylo divu, když se při světovém šampionátu 1990 před semifinále Itálie - Argentina hraném v Neapoli pustil do fanoušků pořadatelské země. „Všichni se teď tváří, jak milují Neapol. Ale to město vždy bylo na okraji zájmu celé Itálie. To město trpí nespravedlivým rasismem," rozlítil se Maradona k nelibosti většiny Italů, které si proti sobě ještě více poštval tvrzením, že los skupin mistrovství světa 1990 byl zmanipulovaný ve prospěch Itálie.

Tou dobou už dávno tonul v problémech, které však měly teprve vyvrcholit. V sezóně po zisku druhého italského titulu nechodil na tréninky, vynechal zápasy. Od klubu dostal opakovaně pokutu v řádech několika desítek tisíc dolarů. „Klidně mi mohou pozastavit plat, dávat pokuty. Ale já se nebudu měnit. Kvůli mně chodí na stadióny šedesát tisíc lidí! Jsem Maradona! Já dávám góly, já dělám chyby. Jsem dost silný, abych bojoval s každým," prohlásil Argentinec.„Jste nejlepší fotbalista na světě," pochleboval mu tehdejší klubový prezident Corrado Ferlaino. „Ale právě proto máte větší povinnosti než ostatní."

Přiznal porušení zákonů

V lednu 1991 dostal od klubu pokutu 70 tisíc dolarů. „Mám sice smlouvu ještě na dva roky, ale po sezóně chci pryč. Nejlepší by bylo vrátit se domů," čertil se tehdy Maradona. Nezadržitelně se blížil jeho pád. Neapol, která mu před pár měsíci ležela u nohou, byla paf z jeho chování. V březnu 1991 měl pozitivní test na kokain. „Jde o pomstu za má slova o rasismu v Itálii a nespravedlivém losu," čertil se dotčeně v bezprostřední reakci.

Dostal patnáctiměsíční trest. A tím prakticky skončil. „Pozitivní test na kokain vysvětlil, proč nehrál při mistrovství světa v Itálii jako posedlý fotbalem, ale jako nepříčetný. Jeho pád je velkolepý, ošklivý a bolestivý. Úspěch jej zcela zaslepil," napsala BBC.

Policií byl navíc obviněn z držení a užívání kokainu. Strážný Pietro Pugliese tvrdil, že pro Maradonu organizoval dopravu kokainu z Argentiny. V jednu chvíli byla jeho svědectví označena za nevěrohodná s cílem vydírat Maradonu. Jenže když výpovědi Puglieseho vedly k zatčení 12 členů neapolské mafie v souvislosti s pěti vraždami, čelil Maradona vážným problémům.

Sám Maradona kokain pašoval

Zvláště, když později byly objeveny fotografie, kde byl s mnohými vůdci neapolské Camorry. Snímky, jak se paktuje s členy zločinecké organizace, jejíž činnost je podobná aktivitám sicilské Cosa Nostry, mu značně přitížily. Zvláště, když jednou z hlavních náplní Camorry je obchod s drogami v podobě dovozu heroinu z Turecka a kokainu z Jižní Ameriky... Čelil obvinění, že sám v létě 1990 pašoval v letadle z Buenos Aires kokain.

Pod tíhou drtivých důkazů se přiznal k porušení drogových zákonů Itálie. Byl odsouzen v nepřítomnosti k 14 měsícům podmíněně. Ve svém autorizovaném životopise později připustil, že byl na kokainu závislý až do roku 2004. Drogy přitom začal brát krátce před příchodem do Neapole, ještě během působení v Barceloně. „Během angažmá v Itálii jsem potřeboval pravidelně drogy. Závislost začala ovlivňovat moji schopnost hrát fotbal," napsal.

V Itálii po Maradonovi zůstal i nemanželský syn. Při rozvodovém řízení s manželkou Claudií přiznal, že je otcem Diega Sinagry, který se narodil v Neapoli na podzim 1986.

Argentince je plné město

Přes všechny problémy, které provázely závěr Maradonova působení v Neapoli, klub na počest slavného Argentince vyřadil číslo deset mimo oficiální sadu. Spoluhráči na něj nikdy neřekli křivého slova. „Jakmile udělá jednu špatnou věc, všichni na něj plivou. Ale on byl na hřišti božský parťák. A proto jsme ho uznávali i jako člověka," vysvětloval obránce José Luis Brown, který po boku Maradony slavil titul mistra světa 1986.

Neapol maličkého Argentince, letos slavícího třiapadesáté narozeniny, dodnes miluje. V klubovém fan shopu má prodavač Ciro Terrano na levém rameni vytetovanou podobiznu Maradony s anglickým nápisem King (Král). O kus dál je Bar Nilo Moreno, který je poctou slavné ikoně. Byl otevřen právě v době Maradonova příchodu do Neapole, denně se zde srocují stovky turistů.

Zájem vyfotit stěnu s podobiznami legendy je obrovský, stejně jako touha nechat se zvěčnit u malého oltáře. Dresy Maradony, trička s jeho podobiznou, tamburíny, magnety... Maradony je plné město. „Fotbal v Neapoli je mánie, Maradona pro nás zůstává v našich srdcích," říká taxikář Bruno. „Moje tetování hovoří jasně. Nejsem jediný, kdo ho nosí," říká Ciro Terrano, jenž si obrázek na rameno nechal zvěčnit před patnácti lety. Jako hold Maradonovi, který už v té době dávno ukončil kariéru...

Reklama

Související témata: