Článek
První semifinále ve Švýcarsku jste vyhráli, takže domácí odveta měla být formalitou. Basilej vás ale nakonec potrápila...
Švýcarský tým dokázal, že se do semifinále Evropské ligy nedostal náhodou. Vždyť před konfrontací s námi vyřadil řadu dobrých týmů, Tottenham mezi nimi. Proto jsem nepředpokládal, že by odveta byla jednoduchá.
A ona skutečně jednoduchá nebyla, neboť v poločase jste dokonce prohrávali...
Výkon, který jsme předváděli do přestávky, by na postup skutečně nestačil, což jsme si v šatně také řekli. Věděli jsme, že musíme být důraznější před brankou soupeře, proměňovat šance a hlavně dostat Basilej pod tlak.
Po půli jste hráli skutečně jako vyměnění a během devíti minut jste třemi rychlými góly otočili skóre a potvrdili postup do finále.
Hráli jsme opravdu úplně jinak. Basilej vyrukovala do druhého poločasu s tím, že musí co nejdéle držet vedení. Jenže my vyrovnali a jejich plány se zbortily. Zvláště, když vzápětí přišla druhá a poté i třetí branka, což už byla pro Švýcary velká rána.
Trefa Davida Luize z velké dálky přímo do šibenice byla přitom parádní. Má gólman vůbec možnost na takovouto střelu reagovat?
Když jsem sledoval, jak David vystřelil, myslel jsem si, že jeho rána půjde tři metry nad. Ale s míčem, s nímž se hrálo, se dá trefit všechno. Proto se musí hodně střílet. A David už poněkolikáté potvrdil, že má na obránce výbornou kopací techniku a dal krásný gól.
Postupem do finále Evropské ligy jsme splnili úkol, o němž jste po vyřazení z Champions League mluvili jako o jedné ze svých priorit. Opravdu má pro vás v pořadí až druhá evropská klubová trofej takovou důležitost?
Vždyť už jsme to dokázali. Když jsme vypadli z Ligy mistrů, spousta lidí tvrdila, že Evropskou ligu nebudeme brát vážně. A to přesto, že jsme neustále opakovali, jak moc nás tahle trofej láká. Teď ve finále jsme a zbývá udělat poslední krok - soutěž vyhrát.
Jenže vy pořád ještě bojujete na dvou frontách. Nedostane nakonec přece jen přednost anglická liga, kde vám jde o přímý postup do příštího ročníku Champions League?
Pochopitelně že je to priorita, takže ve zbývajících zápasech musíme získat co nejvíc bodů. Hned druhým cílem je trofej z Evropské ligy, protože by to bylo poprvé v historii, kdy vítěz Ligy mistrů vyhraje hned po roce Evropskou ligu. Motivaci umocňuje i fakt, že bychom si zase zahráli Superpohár, v němž jsme loni v Monaku proti Atlétiku Madrid vyhořeli. A protože reparát bychom skládali v Praze, byla by to pro mě osobně motivace doslova obrovská.
Benfiku Lisabon znáte, neboť jste se s ní utkali loni ve čtvrtfinále Ligy mistrů. Jaký to bude soupeř?
Zkušený, který se navíc proti loňsku moc nezměnil. Loni jsme v Lisabonu vyhráli 1:0 a v domácí odvetě pak 2:1, takže i tentokrát to bude v Amsterdamu vyrovnané a těžké finále. Benfika ostatně prokázala své fotbalové kvality tím, že v semifinálové odvetě smazala náskok tureckého Fenerbahce z prvního utkání a dala mu tři góly.