Článek
Po experimentech na levé straně středové řady vás trenér Vrba vrátil vpravo a jako by vás rázem polil živou vodou. Zase to byl starý dobrý Petržela, který na hřišti řádil a jemuž ochozy aplaudovaly...
Konečně. Vždyť od návratu do Plzně jsem zatím nepředvedl výkon, za který bych mohl sám sebe pochválit. Proti Bohemians jsme ale zahráli všichni dobře, neboť jsme dali brzy gól, připravovali si další šanci a měli hru pod kontrolou.
Úvodní branku jste slavil vy, ale nakonec ji rozhodčí připsali hostujícímu Štochlovi jako vlastní...
Strčil nohu do centru, jímž jsem zkoušel najít Dana Koláře, a balón skutečně tečoval. Proto bez námitek, opravdu to byl vlastenec.
O comeback ozdobený gólem jste sice přišel, ale i tak váš výkon kvitovali diváci i trenér. To pro vás opravdu představuje tak velký rozdíl hrát v záloze na své místě?
Prostě se tam cítím daleko lépe a jsem mnohem jistější, což bylo vidět. S Řezníkem hrajícím v sestavě za mnou jsme měli dost míčů, dobře jsme kombinovali, po naší straně jsme se dostávali do spousty šancí. Prostě pohoda... Je to ale logické, protože vlevo jsem odkopal zatím jen pár utkání.
Jenže trenér se vám při přetlaku panujícím ve středové řadě snažil najít místo, abyste po návratu z Augburgu v Plzni pravidelně hrál. Vlevo to ale asi moc nepůjde?
Cítím, že konkurence narostla. Když jsem loni odešel do Německa, musel trenér situaci na kraji zálohy vyřešit, a proto vysunul dopředu Rajtorala. A tomu se na mém místě dařilo, hrál dobře, i mužstvo mělo výsledky. Takže jsem se nedivil, že kouč nechtěl po mém návratu do sestavy zasahovat a přesunul mě na opačnou stranu. Sám nevím, proč se tam necítím tak dobře.
Změnila se vůbec Plzeň během roku, který jste víceméně prožil na lavičce Augsburgu?
Moc změn bych nenašel... Trenér preferující svůj styl hry zůstal, takže se logicky nezměnila ani hra mužstva.
Proto asi také žádný problém vrátit se okamžitě do sestavy, neboť naučené herní automatismy ve vás zůstaly...
Jen jsem si je potřeboval trochu připomenout, protože se na nich skutečně nic nezměnilo. Nebyl ani důvod, protože všechno fungovalo a funguje, výsledky se dostavují, mužstvu se daří. Trenér navíc není typem, který by si ve změnách liboval.
Výkonem proti Bohemians jste mu zamotal hlavu a situaci zkomplikoval.
Bude na něm, jak situaci vyřeší. Já jsem hlavně rád, že mě Plzeň vzala po neúspěšném angažmá v Augsburgu zpátky, že jsem zase v jejím kádru a mohu hrát. A také se pokoušet o naplnění cílů, které před námi jsou. V pohárové Evropě to zase zkusit dotáhnout až do Ligy mistrů, na domácí scéně obhájit titul.
Nejdříve ze všeho si ale musíte v kvalifikační odvetě poradit se Sarajevem. Mimochodem - jak vám před cestou na Balkán pomohla pětibranková výhra nad Klokany?
Pohoda v šatně i celém mančaftu je mnohem větší, neboť sebevědomí narostlo. Dokázali jsme si, že se do šancí nejen dostáváme, ale i góly dávat dovedeme, což bylo před odvetou hodně důležité. On je pro střeleckou sebedůvěru přece jen rozdíl vyhrát o dva nebo o pět gólů.
Vy jste k sebedůvěře pomohl i nešťastníkovi Teclovi, který se po přestupu do Plzně střelecky trápil. Po vaší akci ale odpískal sudí penaltu, jejíž exekuce se Tecl ujal a střeleckou smůlu konečně protrhl.
Přišel s vizitkou kanonýra a pořád se nemohl trefit. Navíc odrážel neustále dotazy, co se s ním děje. Ostatně, i v kabině jsme se o tom bavili. Když proti Klokanům ve druhé půli střídal, povzbuzoval jsem ho, že konečně gól dá. Bylo proto logické, že na penaltu šel právě on. Snad se teď střelecky rozjede a mužstvu pomůže.
Už v úterý to bude v Sarajevu zapotřebí. Zvláště, když bude chybět Bakoš, jenž se opět zranil.
Netvrdím, že jedeme odvetu vyhrát, protože i remíza nám postačuje, ale úkol postoupit je jasný.
Pokud přes Sarajevo postoupíte, čeká vás v dalším předkole Ligy mistrů přijatelný soupeř, neboť narazíte buď na finského mistra HJK Helsinky, nebo estonské Kalju. Nemluvě o tom, že proti severským soupeřům se vám v minulosti vždy dařilo.
Pochopitelně že jsme los sledovali, neboť jsme měli po tréninku odpolední siestu. Každý zápas je sice jiný, ale jsou to skutečně protivníci, přes které by se dalo postoupit. My ale teď musíme myslet hlavně na odvetu v Sarajevu.
