Článek
Nejen on, ale i všichni liberečtí fotbalisté přitom významně pomrkávali po trenérovi Jaroslavu Šilhavém. „Při přípravě slíbil, že se v případě postupu ukáže,“ prozrazoval Kováč, a když se kouč dál tvářil neutrálně, pravil na rovinu: „Budeme slavit až do rána a on všechno platí. A ještě ke všemu nám dopřeje volno, takže se sejdeme až v neděli den před derby s Jabloncem.“
Ale já jen naznačil, bránil se trenér
Šilhavého hráči zaskočili, to se ví... „U videa jsem něco nadnesl, ale že bych šel až tak daleko?“ podivoval se trenér. „Pravdou je, že po Pavlu Vrbovi jsem se opičit nechtěl. Já bych ostatně takový kotoul vzad jako on nesvedl. Snad jedině vpřed. Proto jsem hráčům naznačil, že bych i něco zaplatil, jestliže odvetu s Udine zvládnou a postoupí,“ bránil se požadavkům hráčů, aby nachystal pořádně naditou peněženku.
„A volno máte také jen jeden den,“ upozorňoval v panující euforii své svěřence. Ti ho ale příliš nevnímali, protože radost z postupu panovala obrovská.
„Však je k tomu důvod. S mladým mužstvem, které máme, jsme předběhli dobu,“ přiznával i Šilhavý. „Začali jsme sice v pohárové Evropě rozpačitě, ale každým zápasem a kolem jsme sbírali nové zkušenosti, které jsme pak zúročovali na pohárové scéně i v domácí lize. Až jsme je teď přetavili v postup do Evropské ligy, v což věřil málokdo. Vždyť Udine, to už byl jiný level.“
Kováč: Karty už byly rozdané po Terstu
„Karty byly jasně rozdané už po prvním utkání hraném v Terstu a v odvetě nás prostě neměli Italové čím překvapit. Proto je teď čas slavit. Až do rána a třeba celý další den. Koho nám los přiřkne, to nám dá určitě někdo vědět,“ halasil kapitán Kováč.
„Už deset minut před koncem naši fantastičtí fanoušci vstali a slavili postup, my ale na hřišti byli opatrní až do závěrečného hvizdu. Teprve pak všechno propuklo,“ jásal gólman Kovář a skládal poklonu hlavně mladé liberecké záložní řadě.
„Fantazie, jak kluci udrželi italské hvězdy na distanc a vymazali je, ještě větší fantazie, čeho jsme dosáhli. Postoupit přes Udine celkovým skóre 4:2 a ani jeden zápas s ním neprohrát, tomu bych po losu nevěřil.“
Liberecký duch prostě funguje
„Teď si ovšem musíme s klubovým vedením sednout a říci, co dál. Nemáme sice takový kádr, jako Plzeň nebo Sparta, ale liberecký rodinný duch funguje, kluci se semkli a dosáhli fantastického výsledku. I bukurešťské memento omílané před zápasem působilo,“ meditoval trenér Šilhavý, který postup do Evropské ligy řadí hned za zisk mistrovského titulu.
„Jedeme nad plán, a jestliže budeme chtít v tomto trendu pokračovat i v Evropské lize, budeme muset mužstvo doplnit. Třeba mladými hráči, abychom se drželi liberecké filosofie, ale kvalitními,“ dodával věcně.
Kouč Udine bral vinu na sebe
Kouč Udine Francesco Guidolin si mezitím v panující liberecké euforii sypal popel na hlavu. „Udělal jsem jednu chybu, kterou nepopírám a k níž se hlásím. V prvním zápase v Terstu jsem se měl spokojit s nerozhodným stavem 1:1 a neměl jsem hnát mužstvo do útočení. Jenže já chtěl vyhrát,“ přiznával po odvetné partii na severu Čech.
„Tady mým hráčům nechyběl bojový duch a odhodlání, jenže to byl vyrovnaný zápas a remíza mu sluší,“ přiznával, že Liberec míří do Evropské ligy zcela zaslouženě.
„Je pravda, že první zápas ovlivnil celou naši pohárovou konfrontaci s Libercem. Stejně jako odvetu poznamenal první gól, který se nepovedlo dát nám, ale domácím. Ti pak mohli hrát opatrně a obezřetně zezadu, co chtěli,“ přitakával trenérovi i Andrea Lazzari, jehož vyrovnávací gól těsně před přestávkou nebyl nakonec Udine nic platný, neboť loni pátý celek Serie A na severu Čech své putování pohárovou Evropou skončil.
