Článek
V neděli jste dvěma góly pomohl Austrii k postupu do osmifinále Poháru UEFA na úkor Bilbaa. Jak se cítíte? Šťastně, ale nepřipadám si jako nějaký hrdina. Ty moje dva góly a vítězství 2:1 jsou výsledkem dobré hry celého mužstva.
Oslavili jste to nějak? V letadle jsme si dali nějaké pivo, to nám nikdo nezakazoval. Na zápase bylo asi 500 našich fanoušků, a když jsme pozdě v noci přiletěli, další asi tři stovky lidí čekaly na letišti. Všichni jsme si to užili a já dvojnásobně. Ale už jsme dál slavit nešli. Bylo pozdě, navíc asi deset pod nulou a nikomu se už nikam nechtělo. Za odměnu jsme dostali dvoudenní volno a právě odpočívám u kafe...
Opěvují vás rakouské noviny? Píše se o tom jako o obrovském úspěchu, ale zase tolik prostoru tomu nevěnovali. Tady nevychází žádný sportovní deník, v Česku se o fotbale píše víc.
Kolik lidí vám k parádnímu výkonu gratulovalo? Dostal jsem dost esemesek. Psal mi třeba brankář Michal Špit nebo jeden bývalý spoluhráč ze Štýrského Hradce. A taky mě docela pobavila zpráva od našeho fyzioterapeuta, který s námi do Španělska necestoval. Napsal, že to na nějakého Čecha nebylo špatné...
Považujete vy osobně postup Austrie za překvapivý? Věřil jsem, že se o něj i po té domácí bezbrankové remíze z prvního utkání porveme. Měli jsme v něm spoustu šancí a byli jsme dost zklamaní. Bilbao sice hrálo doma dobře, ale my jsme jim klidně mohli dát čtyři góly.
Vytvořili baskičtí fanoušci bouřlivé prostředí? Atmosféra byla fantastická, 40 000 diváků. Vyřazení nesli těžce. Po zápase došlo k nějaké kolizi s fanoušky Austrie a lítaly sedačky. Mě naštěstí nic netrefilo, ale našeho gólmana poplivali, když šel za branku pro balón.
Kdy jste dal naposledy dva góly? Ještě v české lize, takže mě to docela povzbudilo. Mám ještě větší radost, že se mi to povedlo na půdě velmi dobrého španělského týmu. To se každý den nestává.
V tomto ročníku Poháru UEFA jste už vstřelil pět branek, ale v rakouské lize jen jednu. Čím si to vysvětlujete? Náhoda to asi není. V pohárech se dostávám častěji do šancí, i když pořád hraju na stejném postu pravého záložníka. V rakouské lize jsme favoritem na titul a skoro každý proti nám jen brání. Člověk pak nemá tolik prostoru. Je to podobná situace jako ve Spartě.
V osmifinále vás čeká další španělský celek Zaragoza... Radši bych si přál jiného soupeře, protože už jsme s nimi hráli jeden zápas ve skupině. Doma jsme je porazili 1:0. Chtěli jsme radši někoho jiného, ale nedá se nic dělat. Zaragoza je určitě soupeř, se kterým se hrát dá.
Přenesete výkony z Poháru UEFA i do ligy? To je povinnost, o tom se tady mluví víc než o pohárech. Na druhém místě ztrácíme jen bod na vedoucí Rapid a cílem je titul. Musíme dobře začít hned v sobotu na hřišti Sturmu. Asi budeme teď skoro pořád hrát dvakrát týdně, protože máme odložené dva zápasy.
Se špatnými terény jsou problémy i v Rakousku. Jak to vypadá v Austrii? Hřiště je hodně zmrzlé a počasí tomu moc nenahrává. Tady jsou vyhřívané trávníky jen ve Štýrském Hradci a Innsbrucku. Dokonce ani národní stadión v Prátru ho nemá. Takže je to asi podobné jako v Čechách.
