Spoluhráči mi nenahrají, až frajer z Freiburgu mě pochopí, smál se Rabušic, jak ke gólu přišel

Právě ve chvíli, kdy se prostřílel do reprezentace, jeho dlouho trvající souvislá kanonáda ustala. V lize se Michael Rabušic trefil naposledy koncem července dvakrát proti Slavii (2:1), od té doby šestkrát nic. A v pohárové Evropě dal gól začátkem srpna Curychu (2:1), čímž skončil.

Teprve ve Freiburgu uspěl, ale jak! Domácí Mehmedi dával malou domů brankáři tak pitomě, že milého Rabušice vyslal do čisté šance. A liberecký útočník tutovkou nepohrdl.

„Štvalo mě, že góly nedávám, už jsem na to čekal. Přemlouvám spoluhráče, ať mě takhle uvolňují. A teprve frajer z Freiburgu mě konečně pochopí a přihraje mi," smál se Rabušic, jak snadno ke gólu přišel.

Slovan je v posledních týdnech mužstvem dvou tváří. V prvním poločase hraje hrozně, po přestávce jako by přišlo na hřiště jiné mužstvo, a zápas zachrání. Ligový šlágr s Plzní i pohárová premiéra ve Freiburgu toho byly dalším dokladem.

„Takhle už to dál nejde. Jen na soupeře koukáme a v kabině pak po sobě řveme, co to hrajeme. Opakuje se to a měli bychom se poučit, protože donekonečna se ve druhých poločasech zachraňovat nemůžeme," varoval Rabušic. „Freiburg si v první půli hrál, co chtěl, a my jsme jenom stínovali. Ve druhé půli to už byl úplně jiný Liberec."

Slovan má náročný program, zápasy se mu kumulují. Hned v neděli hraje ligový zápas až v Ostravě, ve středu pak pohárový na Žižkově. „Hrajeme tak již od července a zvládáme to úplně v pohodě. Mně to vyhovuje, lepší než trénovat," potvrzuje i Rabušic obvyklý postoj hráčů.