Hlavní obsah

Možná to byl můj poslední zápas za Spartu, připustil Hušbauer

Karel Felt (Bern)Právo

Ve čtvrtek večer mohl rozhodnout na umělé trávě v Bernu o postupu Sparty do jarní fáze Evropské ligy. Jeho hlavička měla správný směr, ale chyběla jí razance a gólman Mvogo míč vytěsnil. Fotbalový záložník Josef Hušbauer zřejmě oblékl rudý sparťanský dres v Bernu naposledy...

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Sparťanský záložník Josef Hušbauer hrál v Bernu za letenský tým možná naposledy

Článek

Před zápasem jsem si uvědomil, že to je možná poslední utkání v dresu Sparty. Na hřišti jsem na to pochopitelně nemyslel,“ přiznal po utkání. Přestup do Cagliary však podle něj ještě není stoprocentní.

„Pořád se jedná. Skutečně jsem přestup v průběhu podzimu neřešil, ani se svým manažerem jsme o tom nijak detailně nemluvili. Až teď na všechno bude čas. Samozřejmě italská Serie A je velká výzva, ale konečné slovo bude mít Sparta, kde mám platnou smlouvu. Teď jsem smutný z toho, že jsme nepostoupili, ať už bych na jaře hrál za Spartu nebo ji na dálku fandil,“ dodal Hušbauer trochu smutným hlasem.

Lafata by to asi dal

Před očima měl svoji obrovskou šanci z konce zápasu, kdy mohl srovnat na 1:1. S tím už by v krátkém čase domácí těžko něco udělali. Jenže se tak nestalo... „Ten centr nebyl prudký, spíš takový kopec. Snažil jsem se míč umístit dolů, aby skočil a sklouzl po umělce. Mířil jsem dobře, ale chyběla tomu razance, větší rána,“ zpytoval svědomí sparťanský záložník.

Taková zahozená šance leží v hlavě dlouho. „Strašit mě nebude, ale v hlavě si ji párkrát promítnu, protože jsem z ní měl dát gól. Mrzí mě hodně, chybělo víc štěstí,“ pravil a s povzdechem dodal: „Kdyby byl na mém místě David Lafata, tak by to nejspíš proměnil. David je zabiják, asi by to dal líp. Má lepší hlavu než já. S ním bychom hráli jinak. Do vápna šlo hodně míčů a David se v něm umí orientovat, vždyť dal spoustu gólů. Nemohl bohužel nastoupit a my jsme toho zahodili strašně moc. Takový hráč vám vždycky chybí. Jenže na to se nemůžeme vymlouvat.“

Promarněné šance mrzí

Sparta předvedla svůj nejlepší pohárový výkon na hřištích soupeřů. Tolik šancí neměla kromě Bratislavy v žádném zápase kvalifikace Ligy mistrů ani v té Evropské. „Pochopitelně cítím obrovské zklamání, které hned tak nepřebolí, všichni jsme na tom stejně... Chtěli jsme dát v Bernu první gól, abychom nemuseli výsledek dohánět v závěru. Bohužel po penaltě jsme museli vsadit všechno na útok. Šance jsme měli před tím, ale i potom. Už v první půli mohli skórovat Vláďa Krejčí nebo Tomáš Přikryl. Pak jsem zahodil jednu tutovku já a další vzápětí Mario Holek. Škoda,“ hlesl tiše.

Recept, proč Sparta nezvládá klíčové zápasy hlavně na hřištích soupeřů, znal, ale on ani jeho spoluhráči ho nedokázali uplatnit. „To jsou zápasy o jednom gólu. Kdybychom ho dali, ať ve Švédsku nebo ve Švýcarsku, tak jsme postoupili. O tom jsem přesvědčený. Takové šance musíme proměňovat, na to už jsme dost zkušeným mužstvem. Jenže místo toho jsme inkasovali a už zápas nedokázali otočit. Bohužel se nám venku nedaří v zakončení. Vyhráli jsme jen na Slovanu. Při tom třeba v Bernu jsme se snažili hrát útočně. Věděli jsme, že nesmíme zalézt. Gól jsme nedali, venku nám chybí i kousek štěstí,“ litoval Hušbauer.

A pak se vrátil k možnému odchodu. „Velkou část podzimu jsem promarodil, ale vrátil jsem se a forma šla nahoru. Uvidím, jak to se mnou bude. Když odejdu, budu na Spartu vzpomínat jen v tom nejlepším. Zažil jsem tu double, výhru v Superpoháru, velké zápasy s evropskými soupeři. Dosáhl jsem na korunu krále ligových střelců minulého ročníku i na cenu pro nejlepšího hráče soutěže. Dostal jsem se i do reprezentace. Udělám maximum, abych se dostal ještě výš,“ slíbil Josef Hušbauer.

Reklama