Článek
Co vám blesklo hlavou, když končil poslední zápas dramatické finálové série?Najednou jsem věděl, že se povedl velký úspěch pro Slavii a že jsme nepromarnili historickou šanci. To víte, že jsem si hned vzpomněl i na rok 1989, kdy nás v Trenčíně, za který jsem hrál, porazily právě Pardubice v čele s Janeckým a Haškem.
V průběhu finále jste v pátém a šestém zápase prošli krizí, jak těžké bylo vrátit hráčům sebedůvěru pro rozhodující duel?Za stavu 3:1 na zápasy jsme byli strašně nahoře a už se viděli na trůnu. Čtyři minuty od titulu, to byla doslova černá můra. Před sedmým utkáním jsem na to zkusil jít jinak a netlačit na pilu. Říkal jsem klukům, že soupeř je tam, kde jsme po čtvrtém zápase byli my, a že máme jedinečnou příležitost mu to vrátit. Cítil jsem, a přesvědčoval o tom i mužstvo, že v sedmém zápase na pardubickém ledě máme šanci. Na domácí byl totiž velký tlak. Věřil jsem hráčům a dokonce před utkáním tipoval výhru 3:1.
Dali jste důležitý první gól rozhodujícího finálového duelu, neměl jste ale obavu, že můžete zase o vedení přijít?Klukům jsem věřil, že i těsné vedení 1:0 dokáží ubránit. Spíš jsem se bál, abychom nepřidali druhou branku, což by nás mohlo až moc ukolébat. Dokud totiž vedeme jen o gól, tak perfektně bruslíme, vykrýváme prostor před brankou a skvěle bráníme.
Co podle vás rozhodlo boj o zlato?Série o titul bylo velmi vyrovnaná. Hlavní role připadla maličkostem. Nám se především v klíčovém zápase povedlo skórovat a Roman Málek všechny střely soupeřů pochytal. Pardubice jsme v rozhodující fázi sedmého zápasu nepustili do větších šancí, oni jen nahazovali a my puky v pohodě sbírali.
Byl brankář hlavní osobnosti týmu, která stojí za ziskem titulu?Dokázal opakovaně, že je A-třída. Když jde ale tým poctivě za svým cílem, tak potom teprve vyniknou osobnosti. Podívejte se na řadu mladíků. Dlouhý, Kopecký, Jaroš hráli ještě nedávno v Berouně nebo Boleslavi a dnes si bez nich nedovedu Slavii představit.
V důležitých momentech play-off na sebe strhával hodně pozornosti i Radek Duda...Dokázal mužstvo nabudit a na ledě předváděl perfektní výkon. Jsem s ním ohromně spokojený, byl pro nás klíčovou postavou. Rád bych, kdyby ve Slavii vydržel i další sezónu, ale to se teprve uvidí. Měli jsme ho zapůjčeného na hostování z Plzně.
Slavia v předchozích letech dvakrát neprošla semifinále, proč letos její vítězné tažení v play off nikdo nezastavil?Před sezónou se mužstvo doplnilo o některé zkušené hráče, bylo silnější a vyzrálejší. Působilo nesmírně kompaktním dojmem a třeba Kučera, byť vlastně nehrál play off, byl velkou oporou.
Nejen v play-off slávisty zdobila výborná defenzíva, ale i velká zarputilost a odolnost. Jak jste ji do hráčů dostal?Důležité je, aby kluci na ledě i mimo něj pracovali naplno. Pak se dá odpustit i nějaká ta chyba. Cesta k úspěchu vedla především přes herní kázeň a vzorné plnění taktiky. Po dvou promarněných pokusech ukončit finále jsme se k tomu všemu vrátili v pravý čas. Boj o titul se mi moc líbil. Play off zatáhlo lidi do hokeje, fanoušci si to určitě užili. Byl to tvrdý boj, ale je to sport pro chlapy, s tím se počítá.
Prožilo si mužstvo v průběhu sezóny nějakou výraznější krizi?Bylo to v období kolem výměny Ujčíka do Plzně za Dudu a Krátošku. Z mužstva odcházel můj velice dobrý kamarád a pro obě strany ani pro fanoušky to nebylo nic lehkého. Museli jsme to ale udělat, aby si tým uvědomil, že úspěch přijde, jedině když všichni budou makat na sto procent. Tohle přesvědčení musí trenér hráčům prostě vnutit.
Dotáhl jste mužstvo Slavie k titulu, je opravdu nejsilnější v extralize?Pardubice byly v sezóně suverénně nejlepší, prohrály pouze jedenáct zápasů a celý rok neměly výkyvy. I v play-off hrály velice dobře, ale my je dokázali čtyřikrát porazit, to už musí mít naše mužstvo pořádnou sílu. Celky, které se potkaly ve finále, jsou kvalitní a vyrovnané, proto jsem rád, že jsme to doválčili do úspěšného konce.
