Článek
Ale tak moc byste se zase bránit neměl. Přicházíte na trávník, když už jsou obránci unaveni, takže se můžete blýsknout podobnými akcemi a góly, jako proti Minsku...
Pro mě to lepší není, protože bych chtěl hrát od začátku.
Ale na druhou stranu přijít na plac a po pár desítkách vteřin si vysloužit aplaus, to přece jako sen.
Bomba dostat se takovýmto způsobem don zápasu.
Bombou bylo vaše sólo a gól...
A navíc po jesličkách, které jsem nasadil jednomu z bránících beků, aniž bych o tom věděl. Až když se mě na to ptali novináři, zjistil jsem, že to byla ještě větší paráda, než jsem si myslel. Navíc vyšperkovanou střelou do tyče, od níž šel míč do sítě.
Opravdu jste podobné sólo a zakončení zamýšlel?
Po narážečce s Rajtoralem jsem hledal spoluhráče v soupeřově šestnáctce, ale protože tam nikdo nebyl, rozhodl jsem pro kličky a střelu.
S tím vás ostatně trenér na hřiště posílal...
Chtěl, abychom drželi míč vpředu a nepustili soupeře do tlaku, abychom snad nedostali zbytečný gól a ze zápasu se nestalo drama. A ještě přidával, abych zkusil dát branku, čemuž se všichni na lavičce smáli. Nevím proč...
Teď se smějete i vy. Dal jste někdy v kariéře hezčí branku?
Nevím, jestli byla hezčí. Možná jednou s Hradcem Králové. Také po sólu.
Teď šlo ovšem o trefu hodně důležitou, neboť při vstupu do Evropské ligy jistila vašemu týmu vítězství.
Byl to specifický zápas. První ve skupině, takže všichni byli plni očekávání. Splnili jsme úkol a vyhráli ho, i když jsme to měli zpočátku těžké. Dinamo hrálo v bloku a bylo obtížné se dostat k jeho bráně. A nakopávané balóny do vápna, k nimž jsme se uchýlili, to nám moc nesedí. Pomohl nám až vedoucí gól Hořavy, po němž musel Minsk hru přece jen otevřít a nám už se hrálo lépe.
