Hlavní obsah

Olympique Marseille byl fotbalovým králem i chudákem téměř bez peněz

Karel Felt (Marseille)Sport.czPrávo

Bývala to chlouba francouzského fotbalu. Jediný tým ze země Galského kohouta, který vyhrál Ligu mistrů. Jenže současný Olympique Marseille už je jen chabým stínem slavného klubu. Momentálně se drží v domácí lize nad sestupovými příčkami a pokouší se připomenout alespoň na evropské scéně.

Foto: Philippe Laurenson, Reuters

Fotbalisté Olympique Marseille Karim Rekik (uprostřed) a Nicolas N'Koulou se radují ze vstřeleného gólu.

Článek

„Když jsem byl mladý kluk a začal pořádně vnímat fotbal, byl Olympique postrachem Evropy. Tvořil základ francouzské reprezentace a ještě v roce 1998 v ní hráli borci z Marseille a tvořili její základ," zavzpomínal kouč Liberce Jindřich Trpišovský. To bylo především v první polovině devadesátých let.

V ročníku 1991/1992 ho vyřadila ve druhém kole Ligy mistrů Sparta. Na Vélodrome prohrávala už 0:3, ale snížila na 2:3. Tehdy chytal Petr Kouba a bylo tajemstvím, že měl velké žaludeční potíže. Ale zápas zvládl. Doma pak Pražané vyhráli 2:1 a šli dál.

O rok později Olympique nejcennější evropský fotbalový pohár vyhrál. Tehdy jeho dres oblékali hvězdy jako Barthez, Angloma, Boli, Desailly, Völler a především nejlepší střední záložník své doby Deschamps. V době, kdy udával Olympique tón evropského fotbalu, za něj hráli také Papin, Weah, později Ribéry. Jeho dres později oblékali i čeští borci Vachoušek a Skácel.

Z výsluní do druhé ligy a kriminálu

To bylo v době, kdy sláva Olympique už dávno zašla, a na kopii ušatého poháru padal v klubovém muzeu prach. Poté, co se zjistilo, že majitel klubu miliardář Bernard Tapie uplácel, a to nejen ve fotbale, sletěl z funkce ministra až do vězeňské cely a klub spadl do druhé ligy. Přišel o sponzory a těžko se drápal zpět. Neměl jeden čas ani na platy zaměstnanců, natož hráčů. Dodnes podle místních na tu dobu doplácí, i když finanční situace je jiná, a ještě se pořádně nezmátořil, byť před pěti roky slavil francouzský titul.

Zvláštní kouzlo tohoto klubu z největšího francouzského přístavu však stále působí a hráči sem chodí s chutí, byť tu nejsou nejvyšší platy. „Marseille je největším rivalem Paříže a platí to i ve fotbale. K tomuhle klubu musíte mít vztah, a pak tu můžete dobře hrát," tvrdí jedna z legend Marcel Desailly.

Olympique má také nejdivočejší fanoušky, kteří loni dostali zákaz vstupu na zápas v Parku Princů s Paris St. Germain. Nikdo z nich však nepochybuje o tom, že návrat nejen mezi francouzskou, ale i evropskou elitu, brzy přijde.

Nejkrásnější ve Francii

Olympique má nejkrásnější stadión ve Francii, tvrdí to i odborníci, byť se to Pařížanům nelíbí.

Stade Vélodrome byl postaven v roce 1937. Prošel dvěma velkými rekonstrukcemi. Ta první skončila v roce 1998 před mistrovstvím světa, kdy se tu hráli zápasy ve skupinách a vyřazovací fázi. Slavně tu tenkrát ve čtvrtfinále padla Argentina s Nizozemskem jedním z nejkrásnějších gólů historie. Frank de Boer poslal z vlastní poloviny pas až do šestnáctky soupeře, kde si balón zpracoval Denis Bergkamp, obešel obránce a zavěsil pod břevno.

Další rekonstrukce se uskutečnila loni. Kapacita hlediště vzrostla téměř o deset tisíc sedadel, na více než 67 000. Hlavně však dostal fotbalový chrám nádhernou střechu, připomínající cyklistický velodrom. Konečně, tak se i jmenuje. V příštím roce bude hostit zápasy skupinové i vyřazovací fáze mistrovství Evropy. Kdo ví, zda se sem za nějakých osm, devět měsíců někteří z libereckých hráčů nepodívají znovu...

Reklama

Související témata: