Článek
Z Mladé Boleslavi jste odešel, protože jste se cítil málo vytížený. Naopak v Liberci na vás hodně spoléhají. Cítíte větší odpovědnost?
V Mladé Boleslavi jsem toho skutečně odehrál mnohem méně, než jsem si představoval, a důvodem nebyla jen nějaká zranění. Samozřejmě tu odpovědnost v Liberci cítím. Vždyť jsem tam nejstarší, mám toho nejvíc za sebou a druhý nejstarší hráč Radim Breite je o sedm let mladší. Jsem v Liberci v podstatě pár dnů, s novými spoluhráči se teprve sžívám, ale cítím se fajn, kluci mě berou jako zkušeného, který jim může poradit. Samozřejmě také vnímám, že Liberec chce z mnoha důvodů opět postoupit do základní skupiny Evropské ligy a bojovat o přední umístění v domácí nejvyšší soutěži.
Znamená to, že tlak na Baroše vám nevadí?
Jsem na tlak zvyklý, ale fotbal není pochopitelně jen o jednom hráči. Motivovaní musíme být všichni. Pro mladé kluky je evropský pohár navíc skvělou možností se ukázat a udělat pak v kariéře o krok výš. Když se dostaneme do základní skupiny, přijdou ještě těžší zápasy a s nimi i spousta zkušeností. Samozřejmě se jim snažím pomoct v kabině. Věřím, že si ve Slovanu nejen víc zahraju, ale také mu pomůžu k postupu na hřišti.
Jaký vidíte největší rozdíl mezi Libercem a Mladou Boleslaví?
Těžko se mi to hodnotí, protože jsem v Liberci pár dní. Ale ten největší rozdíl vidím v kabině ve smyslu věku. Zatímco v Bolce nás bylo několik třicátníků, tady jsem zdaleka jediný. Ale ti mladí kluci kvalitu mají. Potřebujeme jediné, chytit se několika dobrými výsledky, kluci aby získali zdravé sebevědomí a jejich kvalita se projeví a bude to fungovat.
Zmínil jste několikrát vytížení. Jste zdravý a cítíte se v pohodě?
Jsem zdravý, takže se cítím velmi dobře. Teď jsou před námi v necelých čtrnácti dnech čtyři zápasy Evropské ligy a té domácí. Kádr máme solidní a předpokládám, že trenér nás na hřišti protočí, rozloží síly. Tím nechci říct, že bych chtěl hrát méně. Naopak, do Liberce jsem přišel hrát.
Ve čtvrtek hrajete ve 3. předkole Evropské ligy s Admirou Mödling. Už o rakouském soupeři něco víte?
Trenér Trpišovský nám ho ukázal na videu. Je to mladý tým, hráči jsou šikovní na balónu, ale našli jsme i nějaká slabší místa. Dělají chyby, které bychom mohli potrestat. O nich pochopitelně mluvit nebudu. Rozhodně lehký soupeř to nebude. Ale my na ně budeme dobře připravení.
Admira tedy bude těžší soupeř, než by byl ázerbájdžánský Käpäz Gandža?
Srovnávat nemohu, ale nejspíš ano, když přes něj postoupil. Mödling je sice lepší než Gandža, ale máme to blíž. Rozhodně je lepší letět hodinu do Rakouska, než šest hodin do čtyřicetistupňových veder.
S jakým výsledkem z nového stadiónu v Mödlingu budete ve čtvrtek večer spokojený?
Vstup do pohárového dvojzápasu je vždycky hodně důležitý. Tyhle kvalifikační zápasy jsou nevyzpytatelné. Určitě bych byl spokojený, kdybychom tam vstřelili gól a neprohráli. Myslím si, že v silách našeho mladého týmu to je a tenhle úkol dokážeme zvládnout.
Prvním soupeřem v domácí lize je Mladá Boleslav. Má pro vás tohle utkání nějaký specifický význam?
Ani ne. Když jsem hrál proti Baníku, bylo to něco jiného. Cítil jsem nostalgii, protože tam jsem vyrostl, prožil mnohem víc času, je to srdeční záležitost. V Boleslavi jsem byl rok, mám tam spoustu kamarádů, kluky v kabině mám rád, těším se na ně a budu je chtít porazit. Nějakou zvláštní motivaci ale necítím.
Ve hře prý byla v létě i varianta návratu do Baníku...
Byla, jednal jsem s majitelem panem Brabcem i sportovním manažerem Dušanem Vrtěm a Markem Jankulovským. Řekl jsem, že bych od pondělí do čtvrtka trénoval s nějakým ligovým mužstvem v Praze, kde žiji s rodinou, a přijel na předzápasový trénink a odehrál utkání. Rodina se pro mne obětovala, když jsem byl v zahraničí, přišel čas jí to vrátit. Patrick jde do školy. Řekli mi, že to zváží a dají vědět. Trenér Vlastimil Petržela byl proti. Chápu ho. Tím je to uzavřené.
