Článek
"Končící rok byl pro mě zlomem v kariéře, hlavně přestup do Arsenalu, což bylo splněním velkého snu. Zahrál jsem si taky na mistrovství světa a je jen škoda, že jsme tam nevydrželi déle. Podzim byl ještě lepší, i přes ta zranění. Chytil jsem se v anglické lize a reprezentace skvěle rozehrála kvalifikaci o mistrovství Evropy. Čeká nás na něj ještě dlouhá cesta, ale to až v tom roce příštím, který začne za pár hodin," sdělil Právu Rosický.
Květnový přestup
Už na začátku letošního roku se hodně spekulovalo o tom, kam povede jeho fotbalová cesta dál. Na spadnutí byl přestup do Atlétika Madrid. Jenže Dortmund se nedohodl se španělskou stranou na formě splátek, německý klub potřeboval peníze hned. "Atlético bych bral, a nejen proto, že tam hrál i můj bráška Jiří. Ale nijak jsem se tím nevzrušoval. Vše jsem nechával na svém manažerovi Paskovi," zůstával klidný Rosický, jenž v Dortmundu patřil k tahounům mužstva.
Na pohárové příčky nakonec Borussia v bundeslize nedosáhla a po skončení jara se znovu rozjel kolotoč dohadů, kam Rosický přestoupí. S poraněným stehenním svalem se nemohl naplno zapojit do přípravy na mistrovství světa. Hráčův manažer Pavel Paska není z těch, kteří by zbytečně spěchali. V lednu 2001 poslal za půl miliardy korun svůj nejdražší klenot do Dortmundu. Dodnes to je největší a možná už nepřekonatelný rekord přestupu hráče z českého klubu do zahraničního.
Znovu se zdálo, že se do hry vrací zájemce z Madridu, ale šok přišel 22. května, když Rosický v tichosti opustil soustředění národního týmu v Seefeldu a zamířil s Paskou do Londýna, kde po lékařských prohlídkách podepsal čtyřletou smlouvu s Arsenalem. Dortmund se mohl těšit na téměř osm miliónů liber (330 mil. korun) a Rosický na roční příjem přibližně 150 mil. korun, což jej řadí mezi pět nejlépe placených českých sportovců. "Nic lepšího mě nemohlo potkat. Arsenal je klubem mých snů. Nemohu říct, že bych byl v Dortmundu vyloženě nespokojený, ale anglický fotbal, a zejména takový, jaký hraje Arsenal, mi vyhovuje," liboval si po přestupu.
Kapitánská páska
S odhodláním vyrazil na světový šampionát, jenže ten českému týmu nevyšel. "Bohužel, příčin bylo víc, nejen zranění klíčových hráčů. Jediným pozitivem zůstává, že jsem si na takovém turnaji zahrál a snad to nebylo naposledy. Ale už nemá cenu nad předčasným vyřazením hořekovat," ohlédl se Rosický, a když se v srpnu s reprezentací rozloučil Pavel Nedvěd, převzal po něm kapitánskou pásku. "Nikdy jsem se nevyhýbal odpovědnosti vzít tíhu zápasu na sebe. Role kapitána mi zvyšuje motivaci," říkal před startem kvalifikace na ME 2008.
V ní dovedl tým ke třem vítězstvím a jedné remíze. "Máme kvalifikaci dobře rozehranou. Vyhráli jsme na Slovensku, porazili Wales, uhráli remízu v Irsku. To jsou cenné body a věřím, že postup zvládneme. Musíme jít naplno už do hodně těžkého duelu v březnu doma s Německem," hodnotil kvalifikační podzim.
Skvělý podzim
Chytil se i v hvězdami nabitém Arsenalu. V Lize mistrů dal gól Hamburku. Skvělý podzim mu pokazila jen svalová zranění. "Přiznám se, že psychicky jsem na tom nebyl nejlépe. Jsem zvyklý hrát a dvě svalová zranění po sobě, to je trochu moc. Přemýšlel jsem, jestli nedělám něco špatně, ale snad je to opravdu jen tím velkým zatížením. Fotbalově jsem se adaptoval rychle, ale tělo si zvyká na větší zátěž pomaleji. Bez problémů jsem se sžil s prostředím, s tím jsem neměl nikdy potíže," vykládal Rosický.
Mrzí ho, že dal na podzim jen jeden gól v Lize mistrů. "V Premier League na trefu do sítě stále čekám a v posledních dvou utkáních kolem Vánoc jsem k ní měl blízko, snad brzy přijde," hodnotil závěr roku z pohledu působení v Arsenalu a silvestrovský přípitek bude mít jediné motto. "Jdu do nového roku s jediným přáním, aby mi vydrželo zdraví. S ním už všechno zvládnu, protože fotbalově se troufám měřit s kýmkoliv," pravil odhodlaně fotbalista.
