Článek
Po vysedávání na lavičce teď nastupujete v Celtiku pravidelně, čím si vysvětlujete přízeň kouče Strachana?
Já bych to nenazval nějakou přízní. On točí se sestavou, máme několik zraněných a já na tréninku makal, i když jsem neviděl moc perspektivu hrát. Dal mi šanci, tak se snažím ji maximálně využít. Nemá ale cenu přemýšlet, jak dlouho budu dostávat šanci. V Celtiku je nabitý kádr a situace se mění jako počasí ve Skotsku. Musím podávat co nejlepší výkony a snad na trávníku vydržím, co nejdéle.
Takže zaječí úmysly už nemáte?
Dobré nabídce se nebráním nikdy, ale ze Celtiku teď nemám žádný důvod pospíchat pryč. Je to velký klub se vším všudy a já se tu cítím dobře. Samozřejmě, když hráč sedí na lavici, nebo dokonce chodí jen na tribunu a trvá to delší čas, o odchodu přemýšlí, to je přirozené. Teď k tomu ale nemám důvod. Navíc mě láká jarní část Ligy mistrů, do níž jsme se probojovali. To je také velký motivační prvek.
V utkání se St. Mirrenem jako by Celtiku došel dech…
Podle výsledku to tak vypadá, ale je to jinak. Oni přijeli betonovat, neskutečně betonovat, což nebývá často k vidění. Do noty jim hrálo i hrozné počasí. Na nás byla znát únava ze zápasu v Miláně a tohle ligové utkání nám nevyšlo podle představ. Pořád ale vedeme tabulku, kontrolujeme situaci, takže to bereme jen jako výjimku. Příště to bude lepší. Žádná krize není, naopak po postupu v Lize mistrů se zlepšila nálada.
Zájem o vás opět projevil ruský klub. Tentokrát Samara. Lákal by vás návrat do země, kde se vám tolik dařilo?
Teď o tom opravdu nepřemýšlím. Navíc přestupové okno se otevírá až v lednu. Pokud budu hrát a moje pozice v Celtiku bude dobrá, není důvod nikam odcházet. V opačném případě bych to zvažoval. V Rusku se mi dařilo, ale hrál a žil jsem v Moskvě. Samara je něco jiného. Tím ale neříkám, že bych tam nešel. Zatím však není důvod ke spekulacím. Soustředím se na fotbal a doufám, že mi vydrží i zdraví.
Takže Vánoce opět strávíte mimo domov…
Už se to stalo pravidlem, ale určitě si uděláme zase hezké Vánoce.
Získal jste titul v Česku se Spartou, v Rusku s CSKA Moskva, v Anglii s Chelsea a letos ve Skotsku s Celtikem. Pořád vás láká možnost stát se prvním fotbalistou na světě, který bude mistrem v pěti různých zemích?
Pořád o tom sním, což je asi přirozené, ale nemusí to být hned. Blíží se mi třicítka a další průběh kariéry si chci dobře naplánovat, abych si tohle přání splnil. Nemělo by však smysl něco uspěchat, udělat unáhlené rozhodnutí. V Celtiku Glasgow mám smlouvu ještě na rok a půl, a jak už jsem řekl, jsem tady spokojený. Každá zkušenost je cenná nejen pro můj současný fotbalový život, ale taky pro budoucnost. Ten rekord je ale lákavý.
Přemýšlel jste o konkrétní zemi?
Tak to zatím ne. Může to být třeba za dva roky, ale pak by to měl být takový klub, kde by to bylo tak říkajíc tutové, protože po třicítce už těch možností, a hlavně času tolik nebude. Země, kde dominuje jeden nebo dva kluby, se v Evropě určitě najdou a jedná se také o solidní ligové soutěže, ta šance je prostě reálná, jen se nesmí nic uspěchat, ale naopak ani prošvihnout.
