Rubriky:

Evropské ligy

Marek Čech: Můj přestup posvětil sám gubernátor

28. srpna 2008 19:59

Nakonec až gubernátor musel rozhodnout, že český gólman ve službách fotbalového Vladivostoku Marek Čech může odejít z ruského Dálného východu chytat do Moskvy. „V klubu nechtěli o mém přestupu do moskevského Lokomotivu ani slyšet, takže posvěcení mně musel dát sám gubernátor. Přijel za mnou na trénink, promluvili jsme spolu a on nakonec souhlasil,“ svěřoval se pro Sport.cz Marek Čech poté, co ve čtvrtek dopoledne podepsal v Moskvě novou smlouvu.

Asi jste si hodně oddechl, když jste od samotného gubernátora souhlas dostal a k přestupu nakonec přece jen došlo...

Zpočátku to nevypadalo vůbec nadějně, protože v klubu nechtěli o mém odchodu ani slyšet. Vladivostok se potácí u dna tabulky, takže i já chápal, že v takovéto situaci nechtějí o gólmana přijít.

Zvláště, když jste v bráně Luč Energia vychytal v uplynulé sezóně záchranu a i letos jste držel svými výkony mužstvo nad čarou ligového ponoru.

Skutečně to byla hodně komplikovaná situace. V klubu jsem měl výjimečné postavení, s mými výkony panovala naprostá spokojenost, i fanoušci mě permanentně volili jedním ze tří nejlepších a nejoblíbenějších fotbalistů Vladivostoku. Neměl jsem sebemenší důvod si na něco stěžovat. Nabídka Lokomotivu však byla až příliš lákavá, neboť pro mě představovala další krok ve fotbalové kariéře.

Takže při transferu završeném právě během čtvrtečního dopoledne podpisem smlouvy nešlo o peníze, ale o novou sportovní výzvu?

Během dosavadní fotbalové kariéry jsem dělal postupné krůčky z jednoho klubu do druhého a přestup do moskevského Lokomotivu je mým dosavadním vrcholem. Ve Vladivostoku jsme hráli jen o záchranu, Lokomotiv je klubem se slavnou historií, jenž i v současnosti patří v Rusku k nejlepším a nejambicióznějším. Vždyť před čtyřmi lety vyhrál titul, loni Ruský pohár. A to už vůbec nemluvím o nádherném stadiónu, na němž hraje i ruská reprezentace.

Ve Vladivostoku jste byl bezkonkurenční brankářskou jedničkou, v Lokomotivu ale musíte počítat s dost tvrdou konkurencí...

Vím, že v kádru je ruský brankář Levenc, někdejší italský reprezentant Pelizzoli a ještě jeden brazilský gólman, ale konkurence se nebojím. A také uvidím, co se dozvím od trenéra, až na bázu dorazím. Zatím jsem s ním ještě nemluvil.

Jak je vidět, během dvou dnů, kdy jste v ruském hlavním městě jednal o přestupu, absolvoval zdravotní prohlídku a podepisoval smlouvu, jste toho stihl v Moskvě hodně. I s historií Lokomotivu jste se seznámil.

Byla to zatím jedna velká hektika, protože jsem musel absolvovat i spoustu rozhovorů a fotografování k tomu, nafasovat věci a vydat se za mužstvem na bázu. Naštěstí Moskvu znám, protože jsme do hlavního města často jezdili a vzhledem k velké vzdálenosti Vladivostoku tady mnohdy i zůstávali.

Narazil jste na vzdálenost. Hrála i ta ve vašem rozhodování o přestupu roli?

Pochopitelně že bude příjemnější být blíž domovu. Vždyť z Vladivostoku to bylo do Prahy třináct tisíc kilometrů, zatímco z Moskvy jen tři tisíce.

Fanoušky moskevského Lokomotivu jste trochu překvapil tím, že jste si vybral dres s číslem 32. Proč právě takováto numerická kombinace?

Chtěl jsem původně číslo třiadvacet, v němž jsem chytal i ve Vladivostoku, jenže to volné nebylo, takže jsem prostě číslice přehodil. Je v tom i kus symboliky, protože mně bylo v dubnu dvaatřicet. Teď budu nosit svůj věk na zádech.

Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Evropské ligy

Filtr článků - Evropské ligy