Hlavní obsah

Kinský: Nuly nejsou důležité, jde o radost z fotbalu

Patří mezi elitu českých fotbalových brankářů! Antonín Kinský v sobotu vychytal čisté konto proti Tomsku a připsal si stou nulu v kariéře. Před ním se takový kousek povedl jen šestnácti borcům. Ale strážce svatyně Saturnu Ramenskoje Moskevská oblast svůj úspěch nijak neprožívá. „Žádná velká oslava se nekonala. Hlavně, že jsme unikli bezprostřední hrozbě sestupu,“ vypráví třiatřicetiletý brankář.

Článek

Věděl jste před sobotním zápasem s Tomskem, že jste poslední krok od sté nuly?

Ano. Na email mi totiž přišla z českého časopisu, který tyto statistiky vede, žádost o rozhovor. Proto jsem věděl, že mi chybí poslední nula. Jinak statistiky moc nesleduji. Před dvěma lety mi známý říkal, že mi chybí dvacet zápasů bez gólu.

Nebyl jste z blížící se významné mety nervózní?

Nebyl, ale nechtěl jsem čekat dlouho. V minulém utkání Vladivostokem jsem vychytal padesátou nulu v Rusku.

V pořadí gólmanů s nulou jste sedmnáctý. Abyste byl v desítce, potřebujete jich ještě třináct. Je tato meta reálná?

Bylo by fajn skočit tak vysoko. Není to nemožné. Mohl jsem jich mít určitě více. Vždyť jsem prakticky dva roky marodil. Nejprve kvůli mononukleóze, pak se zlomenou rukou. Ale nuly nejsou důležité, jde o radost z fotbalu. Průměr je deset nul za sezónu, pokud klub hraje stabilně. Ale nedělám si žádné plány. Mám smlouvu ještě na příští rok. V zimě budeme jednat s vedením. Buď dodržím stávající, nebo ještě o rok prodloužím. Akorát by to vycházelo na těch sto dvacet nul...

Věděli o vašem úspěchu spoluhráči?

Dozvěděli se to od předsedy klubu, který mi po utkání s Tomskem přišel gratulovat. Ptal jsem se ho, jak o sté nule ví. Usmíval se a říkal, že v Rusku vědí všechno... Spoluhráči pak přišli a gratulovali mi.

Musel jste něčím přispět do klubové kasy?

Ne. Tohle se tady nedrží. Ale přinesl jsem jim v úterý na trénink chlebíčky, dorty a červené víno.

Prosím, červené víno na trénink?

Ano, je to tady zvykem. Ale šlo spíše jen o symbolický přípitek. Není to tak, že bychom se na trénincích opíjeli. A samozřejmě až po tréninku, než jsme se rozešli domů.

Ale z výsledků to tak mohlo vypadat. Dlouho se Saturnu v lize i přes ambiciózní předsezónní prohlášení nedařilo. Proč?

Nehráli jsme dobře. Měli jsme problém s fyzičkou. Vždy jsme odpadli ke konci zápasu. Ale před reprezentační přestávkou přišel na post trenéra Němec Röber. A fakt jsme dřeli. Lítali jsme jako draci. První zápas pod novým trenérem s Vladivostokem, to jsme vyhráli na emoce, ale s Tomskem jsme vydrželi běhat celý zápas. Odrazili jsme se od sestupových pozic a psychicky jsme na tom lépe.

Jaké jsou plány Saturnu pro závěr sezóny?

V minulé sezóně jsme byli po dvanáctém kole dole, na sestup. A nakonec jsme skončili pátí. Teď máme navíc příznivý los. Letíme do Petrohradu a jinak hrajeme buď doma nebo zápasy v Moskvě. A liga tady je hrozně vyrovnaná. To dokumentuje Zenit. Vyhrál minulý ročník ligy, Pohár UEFA, Superpohár, ale momentálně je sedmý. Proto věřím, že je v našich silách skončit mezi nejlepší pětkou. Nemáme špatný tým.

Reklama

Související témata: