Článek
Zelenka měl těsně před ligou trochu smůly. "Týden před ligou jsem si natrhnul sval. Měsíc jsem nedělal vůbec nic a pak se začal zapojovat do hry jen postupně. Sobotní utkání tak pro mě bylo hrozně důležité, jsem zase tam, kde jsem si přál být," prohlásil v pondělním rozhovoru pro ČTK fotbalista, pro kterého je Westerlo vlastně domáckým klubem.
Působil zde totiž na hostování už během svého angažmá v Anderlechtu, poté přišel do Sparty, hrál v tureckém Manisasporu a nyní je v malém belgickém klubu zpět. "Je to klub s rodinným prostředím, ale nyní zde panuje trochu euforie. Vyhráli jsme třetí zápas v řadě a všichni jsou moc spokojení," popisoval nynější atmosféru v klubu, který v létě nečekaně posiloval. "O to těžší pro mě byl návrat - jsou zde dvě vyrovnané jedenáctky. Ale trenér mi dával v předchozích duelech šanci vždy na část zápasu a asi mi pomohlo, že jsem minule jako náhradník dokázal přihrát na důležitý gól," míní Zelenka.
Každopádně v sobotu rozhodně nezklamal, na prvních dvou gólech se znovu podílel přihrávkami a na hřišti strávil 87 minut. "Moc jsem si to užíval, rád bych splácel pravidelně důvěru za to, že si mně klub přivedl v lednu zpět," pochvaluje si důvěru, jaké v klubu požívá.
Zelenka se o českou ligu zajímá
Spokojená je i rodina, která se vrátila do dobře známých míst. "Je to zde pro nás opravdu výtečné, jsou zde hodní lidé, jen by jich mohlo chodit více na zápasy. Teď na nováčka jich bylo čtyři a půl tisíce, ale na příští duel s Genkem prý bude stadión pro deset tisíc praskat ve švech," těší se na domácí duel se sousedem v tabulce.
Na dálku stačí sledovat i dění v českém fotbale. "Je to z Bruselu do Prahy kousek, kolikrát přijedou kamarádi a informují mě osobně, ale samozřejmě sleduju i internet," vysvětlil Zelenka. Ze všeho nejvíce prý hltá novinky ze Sparty, kterou jako její odchovanec sleduje s velkým zájmem.
Samozřejmě ví i o potížích, jaké měl v předchozí části podzimu se složením středové řady reprezentační kouč Petr Rada. Zelenka se objevil naposledy v národním týmu předloni v přípravě Turecku, celkem má na kontě tři reprezentační starty. Své případné nominační ambice bere už spíše realisticky, přestože sen o národním týmu prý nikdy nevzdal.
"Nebudu lhát, že jsem si neříkal při těch všech absencích: kdybych byl tak zdravý, tak by se na mě třeba přijel někdo i podívat. Ale já v té době nehrál, dával jsem se dohromady. Navíc musím vidět, že hraji v malém klubu a teoretickou šanci bych mohl mít jen za předpokladu, že budeme hrát dlouhodobě hodně vysoko a já budu pravidelně podávat výborné výkony," domnívá se záložník, který byl před šesti lety členem zlatého týmu z evropského šampionátu v kategorii do 21 let.
