Hlavní obsah

Erich Brabec: Šéfuju obraně a učím se jazyk

Pořádně krušné chvilky má za sebou Erich Brabec. V květnu se sice radoval ze druhého mistrovského titulu v barvách Slavie, jenže o pár dní později následoval šokující vyhazov. Fotbalové kroky dvaatřicetiletého obránce tak podruhé v kariéře zamířily do Turecka.

Foto: Petr Horník, Právo

Erich Brabec

Článek

Máte za sebou první ostrý zápas v turecké fotbalové lize. Váš Ankaraspor vyhrál 1:0 v Antalyi. Jaké to bylo?

Utkání asi dost odpovídalo tomu, jaké bylo počasí. V Antalyi panují úmorná vedra, přes den je kolem čtyřiceti stupňů. I když se hrálo až od devíti večer, stejně bylo hrozné dusno. Rozhodčí v každém poločase přerušili hru a udělali přestávku na doplnění tekutin.

A co zápas samotný, jak probíhal?

Jeli jsme tam s tím, že hlavně nechceme inkasovat. Antalya nepatří ke špičce ligy a vytvořili jsme si dvě gólové šance. Tu druhou jsme v 90. minutě proměnili, takže v tom byl i kus štěstí. Ale vstup do sezóny je to určitě výborný.

Jak jste byl spokojen se svým výkonem?

Nastoupil jsem na postu levého stopera a kromě jednoho trestňáku z dvaceti metrů jsme soupeře do ničeho nepustili. Tak snad to nebylo špatné. Ale znovu opakuju, že těžší soupeři, kteří nás skutečně prověří, teprve přijdou.

Ankaraspor vás kupoval jako zkušeného borce, kapitána úřadujícího českého mistra. Musel jste o svou pozici bojovat?

Trenér mě chtěl a asi mě klub nebral proto, abych seděl. V přípravě jsem jako jediný z týmu odehrál úplně všechno a mám z toho radost. Snad jsem nezklamal. Minulý týden jsme navíc vyhráli turnaj v Ankaře, kde jsou kromě nás ještě další dva prvoligové kluby: Genclebirligi a Ankaragücü. Právě s Genclebirligi hrajeme v dalším ligovém kole derby, tak jsem zvědav.

Stal jste se i v Turecku šéfem obrany, nebo to přijde až časem?

Když jsem přišel, někteří na mě koukali všelijak. Ale výkony v přípravných zápasech jsem si pozici vydobyl. Berou mě, jak se sluší na hráče ve dvaatřiceti letech, který už má něco odkopáno. Obranu řídím, na mojí pozici ze Slavie se nic nemění.

Jak se spoluhráči komunikujete?

Trenér je Němec, takže s ním se bavím německy, stejně jako s některými hráči. Nebo přejdu do angličtiny. V kabině zatím používám hlavně tyhle dva jazyky.

A jak se vypořádáváte s turečtinou?

Dostávám to do sebe. Něco jsem už znal z někdejšího angažmá v Kayserisporu a každý den chytám nová slovíčka. Na hřišti komunikaci v turečtině zvládnu.

Jste talentem na jazyky?

Doufám, že mi to půjde stejně dobře, jako jsem se naučil rusky, německy a anglicky. Turečtina bude čtvrtý cizí jazyk, pak už bych se snad v tom světě mohl domluvit…

Zvykl jste si na život v Turecku rychle?

Ankara je kosmopolitní město a všechno je v pohodě. Jedinou překážkou je, že jsem pořád ještě nenašel byt a jsme s manželkou v hotelu. Tento týden bych to měl konečně vyřešit.

Jak zpovzdálí sledujete dění ve „vaší“ Slavii?

Mám docela dost informací, protože jsem s klukama stále v telefonickém kontaktu. Mrzí mě, že se jim nepodařilo postoupit přes Tiraspol v Lize mistrů. Ale to je prostě fotbal a stává se to i lepším klubům. Tenhle nezdar přišel v nevhodnou dobu.

Pro Slavii je teď prvořadé postoupit do skupiny Evropské ligy, aby zachránila sezónu. A to ji určitě nastartuje i pro ligu. Třeba už to začalo posledním vítězstvím. Jsem rád, že to kluci zvládli, hrozně jsem přál ty góly Zdeňkovi Šenkeříkovi.

Reklama

Související témata: