Článek
Olympique prohrál poslední tři zápasy. Jaká je nálada v týmu?Nic moc. Když se daří, je to lepší.
Dá se současný stav už nazvat krizí?Menší určitě, když třikrát prohrajete. Byl jsem rád, že následovala reprezentační přestávka, zase jsem přišel na jiné myšlenky. Věřím, že si psychicky odpočinulo celé mužstvo a nejbližší zápas vyhrajeme.
Nekýve se židle pod trenérem Perrinem?On tam sedí na dvou židlích... Je zároveň i manažerem, takže má pořád hodně pevnou pozici. Ale na druhou stranu, prohrát třikrát za sebou, to už je na takový klub jako Olympique Marseille dost.
Jak to nesou fanoušci?Hodně špatně. Po domácím debaklu s Lyonem 1:4 na nás pískali, řvali na trenéra, ať rezignuje...
A co Liga mistrů, neměli jste postupové ambice?Všichni jsme čekali, že se ve skupině budem prát s Portem o druhé postupové místo. Jenže jsme s nimi oba zápasy prohráli a de facto ztratili šanci na postup. Samozřejmě že naděje ještě žije, ale já osobně to moc reálně nevidím. Je to velká škoda, protože se dalo postoupit, další zápasy v této soutěži by mančaftu určitě pomohly. Máme totiž dost mladé mužstvo.
Bez zkušeností?Ve francouzské lize to ani tak znát není, ale v Lize mistrů je to někdy citelné. Zkušenější hráči dokáží míč v pravou chvíli podržet, nezmatkují tolik.
Nevytýkájí vám, že nedáváte góly?Takovou krizi, co mám teď, to jsem ještě nikdy nezažil, je to hrůza. Za osmnáct zápasů v této sezóně jsem nedal jediný gól. Možná je to i tím, že hraju spíš ze zálohy. V takovém klubu si ale nelze vybírat, kde budete hrát. Trenér mi zatím nic nevyčetl, jen mi radí, ať se cpu víc do koncovky. Ale osobně to nesu hodně těžko, trápí mě to. Cítím, že dokud tu střeleckou smůlu nezlomím, ty výkony nebudou tak dobré. Je to psychický balvan.
Nekupoval vás Olympique Marseille jako střelce?To spíš Drogbu, ale tomu ty góly trošku zamotaly hlavu a poslední tři zápasy vyšel naprázdno. Pak jsou tu Mido nebo Marlet. Ale uznávám, že ijá jako záložník bych těch osm gólů, jako v poslední sezóně za Slavii, měl dát.
Jak jste si ve Francii za těch necelých pět měsíců zvykl?Začátky jsou všude těžké, s tím jsem tam šel. Musím se s tím porvat sám. Za rok už se tomu třeba budu smát.
Přivítal jste, když klub angažoval vašeho bývalého spoluhráče ze Slavie Rudolfa Skácela?Když je tam teď Ruda, je to lepší. Můžu si i na tréninku s někým popovídat v češtině, francouzština je hodně těžká řeč. Každým dnem se to lepší, ale pořád se musím poctivě učit. Jenže těch zápasů je hodně, takže se kolikrát ani nedonutím.
Zvykla si i vaše rodina?Všechno bylo v pohodě. Do doby, než nám vykradli dům... Já byl na Lize mistrů v Portu, Petra s dětmi spala v jednom pokoji, někdo nám vlezl do baráku a vykradl ho. Zaplaťpánbu, že se jim nic nestalo, to je ze všeho nejdůležitější. A nad tím, co ukradli, nemá cenu brečet. To už stejně nikdo nevrátí. Hned jsme si nechali nainstalovat pořádný alarm, protože bydlíme na samotě za městem. Je tam asi jen pět baráků, každý asi sto metrů od sebe.
Samotu jste zvolili schválně?Vybírali jsme ten dům asi dva měsíce. Kvůli dětem, prostoru, klidu. Máme tam všechno, co potřebujeme, i bazén. Na trénink to mám autem necelou půlhodinku. Ruda bydlí asi dvacet minut ode mě.
Navštěvujete se často se svým českým spoluhráčem?Mimo hřiště spolu moc nejsme, ale o to víc si to užíváme na tréninku. Já se snažím po tréninku jet zpátky za rodinou. Chodíme hodně na procházky, je nám fajn.
Vaše rodina se brzy rozroste o dalšího člena. Jak se těšíte na miminko?Moc, mám děti strašně rád. Já to v životě neměl jednoduché, tak se aspoň snažím, aby moji potomci měli hezké dětství. S Petrou čekáme druhé dítě a strašně chceme holčičku. Ona má z prvního vztahu ještě devítiletého syna Ondru, Matyášovi je rok a čtyři měsíce. Takže to bude třetí přírůstek do rodiny.
Jak se na něj chystáte?Ted z toho mám trošku hrůzu, protože Matýsek je naše malé zvíře. Ani chvilku neposedí. Ale určitě to zvládneme. V první chvíli pomůžou i moji rodiče, kteří za námi přiletí.
Jste v Marseille populární člověk?Je to úplně o něčem jiném než tady. Jdu nakoupit nebo na procházku a lidi mě poznávají. Chtějí se společně vyfotit, podepsat. A většinou je to příjemné. Beru to tak, že taková věc k fotbalu patří.
