Článek
"Zatím je všechno v pohodě, na úrovni, žádná divočina," říká Petrouš. "Kvalitou a zázemím se to dá v pohodě srovnat se Slavií. A dřeme tady ještě víc, než jsem byl zvyklý z Čech," dodává zkušený obránce.
Do Rubinu, třetího týmu uplynulého ročníku, přestoupili s Dostálkem v závěru loňského roku. Za dva a půl měsíce se už v týmu zabydleli. Svědčí o tom i generálka na ligu (Rubin dnes začíná ve Vladikavkazu), kterou byl Ruský pohár proti Lokomotivu Moskva. "Hráli jsme 1:1 a nahrál jsem na gól Brazilci Aloisiovi, který předtím působil v Paris Saint Germain," chlubí se Petrouš.
Češtinu jim nezakazují
V základní sestavě se objevili všichni Češi. "Já s Jirkou kopal vzadu, Tomáš hrál pravého záložníka a Ríša volného hráče za útočníky. Nejvíc ze všeho mě ale překvapilo, že hned na první zápas přišlo 15 000 lidí. To je paráda," lebedí si.
Jedinou velkou změnou, na kterou si musel oproti Slavii zvykat, je tříobráncový systém. "Je to sice něco jiného, ale v přípravě jsem to celkem zvládl. S Jirkou Novotným se mi hraje dobře, on už to má zmáknuté dokonale."
Petrouš se už zdokonalil v ruštině, v začátcích mu ochotně pomohli Novotný s Čížkem. "Rozumím docela dobře a dokážu si skoro o všechno říct. Navíc jsme tady čtyři Češi a mezi sebou přeci nebudeme mluvit rusky," usmívá se. "Trenér nám češtinu nezakazuje, protože cizinců je tady asi jedenáct nebo dvanáct a všichni zdaleka rusky nemluví."
Chybí rodina
Stihl se rozkoukat ve městě, už dostal od klubu i byt. "Předtím jsem bydlel na báze. Minulou středu jsem se byl podívat na jeden byt a bral jsem ho. Zvenku to sice nevypadá nic moc, ale vevnitř je pěkný. Hlavně už je kompletně zařízený, což byla moje podmínka."
Zatím v něm bydlí sám, rodinu nechal v Čechách. "První část ligy končíme 22. května a do té doby tady zůstanu sám. Pak pojedu na tři dny domů a dál se uvidí," plánuje.
Právě rodina mu chybí ze všeho nejvíc. Ale věděl, do čeho jde. "Je to něco za něco," naráží na lukrativní příjmy fotbalistů v Rusku. "Nedá se nic dělat, zatím to tady musím nějak přetrpět. Pořád domů volám a teď si ještě nechám nainstalovat počítač s internetem, abychom mohli komunikovat i přes maily." V kontaktu je i se svým bratrem Michalem, který teď válčí v Plzni. "Aspoň dvakrát týdně si voláme."
Vodku mají v Kazani rádi
Dosud ho po městě vozil svým autem spoluhráč Čížek nebo jezdil taxíkem. Nyní má od klubu dostat vlastní vůz. "Vypadá to na Ladu," říká s úsměvem. "Ale já nejsem náročný. Hlavně, když mě někam doveze," zůstává Petrouš nad věcí.
Volný čas zabíjí po svém, často vyrazí někam na večeři. "Už čtyřikrát jsme tady byli v japonské restauraci na suši. Chodí s námi i hokejista Radek Duda, který tady v Kazani hraje. Osobně jsem se s ním neznal, ale teď můžu říct, že je to pohodový kluk."
Petrouš už ví, kam má chodit nakupovat, kde se dá co sehnat. "Poradili mi Jirka s Tomášem. Postavili tady nové nákupní centrum a je tam všechno, co člověk potřebuje."
Pochvaluje si i tamní obyvatele. "Zdá se mi, že jsou hodně přátelští. Snaží se každému pomoci." Na dotazem, zda se v Kazani už setkal s vodkou, se jen pousměje: "Co jsem slyšel, tak tady pijou docela dost. Holt to mají rádi..."
