Hlavní obsah

Vůdcem naší rozhodcovské smečky je Collina, říká Damková

Praha

Jako první žena v historii se loni v červenci stala Dagmar Damková členkou komise rozhodčích UEFA. Kolegové, převážně dřívější věhlasní fotbaloví arbitři, ji respektují a občas je svým ženským kouzlem i obměkčí, takže vyjdou vstříc jejím přáním.

Foto: getphoto.cz/Salajka Martin, ČTK

Damková je kolegyní Čechy nenáviděného Pierluigiho Colliny.

Článek

Jako jedinou ženu v komisi si vás určitě muži předcházejí. Jak se k vám chovají?

Úžasně! Myslím, že mě mají rádi. Bývalý vynikající sudí David Elleray mi dokonce řekl, že jsem do komise vnesla úplně jinou atmosféru. Asi zafungoval ženský prvek.

Máte tedy nějaká privilegia?

To zase ne. Kolegové jsou galantní, pustí mě pochopitelně ve dveřích nebo první na jídlo, abych nemusela stát frontu. V záležitostech, které řešíme, ale žádná privilegia nemám. V těch jsme si rovni.

Kteří lidé jsou největší osobnosti komise?

Je nás tam patnáct převážně bývalých rozhodčích, a vlastně samé osobnosti. Šéfem je Ángel María Villar-Llona. To je jeden z nejvlivnějších mužů ve světovém fotbale. Jednak je předsedou Španělského fotbalového svazu, takže mu říkáme Šampión, ale vede také komise rozhodčích FIFA i UEFA a je členem exekutivy obou orgánů. Přitom je to nesmírně příjemný člověk, naprosto normální, vystupováním pravý španělský grand. Vůdcem té naší rozhodcovské smečky je charismatický Pierluigi Collina. Asi největší persona mezi rozhodčími v historii a také naprosto normální chlap.

Co máte vy konkrétně na starosti?

Kompletně všechny ženské rozhodčí v Evropě. To znamená především jejich obsazování na zápasy evropských pohárů a mezistátní utkání. K tomu samozřejmě patří i jejich kontrola. Na starosti mám také sudí v České republice a v Polsku, tedy muže i ženy.

To se dost nacestujete...

Docela ano. Doma jsem zřídka.

Jak často se komise schází?

Fyzicky sedmkrát do roka. K tomu patří ale i další akce, jako jsou třeba semináře sudích nebo delegátů, na nichž se také setkáváme a projednáváme naše věci. Takových akcí je tak pět šest do roka. Všechno to jsou pracovní záležitosti. Jen jednou za rok, před Vánoci, máme společnou večeři a čas si popovídat i o normálních věcech. Ale jinak jsme ve styku prakticky denně, ať už telefonicky nebo prostřednictvím mailů. Všechno, co je třeba, řešíme průběžně.

Máte možnost mluvit třeba do nasazování rozhodčích na zápasy Ligy mistrů nebo mezistátní zápasy?

Nasazování rozhodčích na zápasy Ligy mistrů, Evropské ligy a reprezentačních A-týmů má na starosti trojice Collina, Dallas a Batta, říká se jim observři. Ti udělají obsazení a pošlou ho nám ostatním k připomínkování. Poslední slovo má Collina.

Můžete připomínkovat třeba sudího na zápas českého týmu?

Můžu například napsat, aby konkrétního sudího nedávali na zápas českého týmu, protože při minulém utkání vznikl nějaký problém. Kolegové k tomu přihlédnou a sudího podle uvážení i vymění. Ale chápejte to prosím jako výjimečnou záležitost.

Obráceně, můžete pomoci českému sudímu, aby byl delegován na atraktivní zápas?

Můžu vyslovit přání... Třeba že si Pavel Královec zaslouží nějaký dobrý zápas, protože má formu. Ale finální rozhodnutí je na těch třech, to neovlivním. A přímluvy pochopitelně nemohou být pravidlem. Sudí si musí pozici zasloužit především výkony. Hodně se o rozhodčích bavíme, rozebíráme jejich formu. Collina mi třeba řekne, aby se Královec zaměřil na to či ono, aby se dál zlepšoval. Samozřejmě mu to tlumočím a Pavel to akceptuje.

Prozraďte, vyhověli vám někdy?

No... Ano.

S Pavlem Královcem se na podzim objevil v týmu slovenský asistent Roman Slyško. Nemáme v Česku dost kvalitních asistentů, nebo to bylo nařízení komise?

Ani jedno, ani druhé. Slyško byl na mistrovství Evropy náhradní asistent, Královec náhradní hlavní rozhodčí a jezdili na zápasy spolu. Není tam komunikační problém a sedli si i lidsky. Slovensko po Luboši Micheľovi momentálně nemá top rozhodčího a Slyško je velmi kvalitní a zkušený asistent. Collina za mnou v létě přišel, jestli by byl problém, kdyby Královec sem tam vzal Slyška do týmu. Pavel s tím souhlasil, takže s ním občas jede. Jinak má Královec svoji stabilní čtveřici asistentů a brankových sudích. Ty si vybírá z českých kolegů, kteří jsou na listině FIFA a UEFA.

Má Královec šanci řídit semifinále nebo finále evropských pohárů nebo šampionátů?

Podle mě má všechno před sebou a jeho čas přichází. Odrazovým můstkem pro něj byla nominace na EURO a pak na olympiádu. Podobně postupovali Němec Stark, Maďar Kassai, Francouz Lannoy nebo Slovinec Skomina. Před čtyřmi roky se mnou byla tahle čtveřice v Pekingu a dnes jsou v kategorii top sudích, jimž jsou přidělovány nejvýznamnější zápasy.

Když se třeba českému sudímu v lize nedaří, reaguje na to komise?

Kolegové o tom vědí a zeptají se, co se stalo. Kdyby šlo o velký problém, tak je diplomaticky upozorním, aby ho neobsazovali. Ale zápas se v domácí soutěži nepovede i největším rozhodcovským esům. Kdybychom přihlíželi k tomu, komu co kde v lize nevyšlo, neměl by za chvíli kdo pískat.

Jak vůbec komise stíhá probrat všechny zápasy evropských pohárů a kvalifikací?

Máme k dispozici zápisy delegátů a s těmi pracujeme. Například je tam nízká známka rozhodčího. Členové komise zhlédnou video a podle toho se rozhodnou. Když se objeví hodně vysoká známka, i tím se komise zabývá. Některé zajímavé záležitosti jsou prostřednictvím videa využívány na seminářích rozhodčích. Každý sledujeme nějaké země a z toho to skládáme.

Co když přijde na českého sudího stížnost, že zápas odpískal špatně...

To se venku nedělá. Stížnosti jsou ryze český fenomén, který bych chtěla vymýtit. Když vidím, že se něco nepovedlo, tak to logicky na české komisi řeším a nepotřebuji k tomu nějaký protest. Vzahraničí si třeba tým posteskne, že byl poškozen. Ze zprávy delegáta víme, že se v tom utkání něco stalo. Koukneme se na to a rozhodneme. Poslední slovo má zase zmíněná trojice. Když v utkání skutečně rozhodčí udělal závažnou chybu, příště není obsazen a nedělá se kolem toho žádný humbuk.

Diskutujete i o brankových sudích? Nejsou zbyteční?

Jejich práce není tolik vidět, dělají především pro hlavního. Podle statistiky přibližně devadesát procent akcí hovoří pro jejich fungování, ale je tam těch asi deset procent, kdy se kolikrát i na komisi divíme, jak tu inkriminovanou situaci mohl přehlédnout, když se stala před ním... Drtivá většina hlavních je ale chce.

Nebylo by přece jenom užitečnější video?

Hodně o něm diskutujeme a došli jsme k názoru, že pokud video ano, tak jen v situaci, jestli gól byl, nebo ne.

Několikrát jste zmínila Itala Collinu. V Česku není moc oblíbený kvůli nařízené penaltě v utkání s Nizozemskem na mistrovství Evropy 2000, které jsme kvůli ní prohráli. O čtyři roky později naopak nenařídil pokutový kop za jasné stažení Jana Kollera v semifinále s Řeckem. Bavili jste se o tom někdy?

Nikdy! Collina je skutečně velkou osobností, a to i v komisi. Je to dané tím, co jako rozhodčí dokázal, kam se dostal, jak vystupuje, ale i jeho povahou a vizáží. Nemá nic proti Česku a ty dva momenty, o nichž mluvíte, jsou spíš naším problémem. On vyřešil jednu z mnoha situací na hřišti. Nic víc. Rozhodně bych ho nepodezírala, že tím něco sledoval.

Reklama