Rubriky:

Evropské ligy

Vánoce v Anglii si Čech užije s rodinou

23. prosince 2004 11:46 - PRAHA

Vánoce v Anglii čekají brankáře londýnské Chelsea Petra Čecha. Jednička české reprezentace bude trávit svátky poprvé v kariéře mimo domov, ale přesto si je chce užít se vším všudy, i když mu do nich bude významně zasahovat fotbal. "Na Vánoce se těším stejně jako vždycky, je to můj nejoblíbenější svátek," říká opora národního týmu.

 

PRÁVO/Václav Jirsa

"Beru je i jako synonymum toho, že můžu být pohromadě se svou rodinou," tvrdí Čech. Když chytal ve francouzském Stade Rennes, což byla jeho předchozí štace, kolem Vánoc měl vždy volno. "Asi šest dní, od 22. do 28. prosince," prozrazuje Čech. Během této pauzy si stihl odskočit domů, takže byli všichni spolu.

Nejinak tomu bude i nyní. S tím rozdílem, že rodina přijela za manžely Čechovými do Londýna. "Rodiče a sestry už dorazili k nám," sděluje gólman. Jinak to udělat nešlo. Anglická Premier League jede bez přestávky a Chelsea má nabitý program - 26. prosince hraje doma s Aston Villou, o dva dny později v Portsmouthu a hned 1. ledna v Liverpoolu. "Budu muset chodit na tréninky, ale nějak to půjde skloubit. Ještě štěstí, že 26. hrajeme doma a nemusím nikam cestovat," říká 22letý brankář. "Budou to sice fotbalové Vánoce, ale vychutnám si je stejně jako vždycky. Důležité pro mě je, že budeme spolu."

Na stole kapr i řízky

I v Anglii to však bude česká vánoční klasika. "Štědrovečerní večeře - bramborový salát, kapr a taky normální řízky. Kapra tady snad seženeme, i když to moc snadné není, ale stejně to u nás vyhrávají řízky," dodává vítěz podzimní části ankety Zlatý míč ČR. "Nejradši ze všeho na tom všem ale mám, že můžu být se svými blízkými, protože se nám během roku mockrát nepoštěstí, abychom všichni seděli u jednoho stolu."

Když byl Petr malý kluk, snažil se i se svými sestrami, stejně starou Šárkou, která je jeho dvojčetem, a 26letou Markétou, pomáhat třeba při pečení cukroví. "Cpali jsme těsto do formiček, zdobili jsme perníčky," vzpomíná. "Teď jsme se domluvili, že něco upeče Martina a nějaké cukroví zase přiveze mamka z domova," přibližuje. Za svou povinnost považuje zdobení stromku. "To určitě zvládnu, i když máme trénink i na Štědrý den."

Protože bude v každodenním zápřahu, nemá velký strach, že by přibral. "Do nějakých dvaceti jsem s tím neměl vůbec žádné problémy, ale teď, jak stárnu, je to trochu horší," usmívá se. "Kdybych se hodně ládoval, asi bych přibral. Bramborový salát si samozřejmě dám, vždyť jsem ho od minulých Vánoc neměl. Ale jinak se snažím v rámci možností dodržovat jídelníček, i když na druhou stranu nemůžu jíst pořád těstoviny nebo rýži."

Jako dítě prožíval Vánoce intenzívně

Jako dítě prožíval Vánoce hodně intenzívně. "Těšil jsem se na dárky a všechno kolem. Největší radost jsem asi měl z věcí, které jsem potřeboval - dostával jsem oblečení i věci na sport. Dneska sice taky rád dárky dostávám, ale stejně rád je i dávám," říká Čech.

Protože se nyní s manželkou Martinou chtěli v Londýně vyhnout předvánočním stresům, dárky nakoupili s předstihem. "Ten poslední týden je vždycky všude hrozný chaos, takže jsme to zvládli už dřív a na poslední chvíli jsme dokupovali jen drobnosti," tvrdí plzeňský rodák. Kdo z mladého manželského páru má více nápadů? "Martina je v tomhle směru kreativnější. A pro sestry koupí jako žena něco líp ona. Ale taky jsem některé věci vybíral sám." Jaký dárek si přeje gólman Chelsea ze všeho nejvíc? "Budu rád, když mě někdo překvapí jakoukoliv drobností. Bude mi ale stačit, že se všichni sejdeme."

Největší radost má z toho, že je jednička

Při nakupování dárků rozhodně nerazí tendenci, že čím dražší, tím lepší. "Dárky se přeci nehodnotí podle ceny." Brankář, který v minulosti oblékal dres Plzně, Blšan, Sparty a Rennes, nakupoval s manželkou tam, kde se jim zrovna chtělo. "Ani jsem se spoluhráčů neptal na žádné tipy, protože i v Londýně se dá sehnat cokoli prakticky všude."

Když se Petra zeptáte, jakou si za půl roku pobytu v Anglii udělal největší radost, bez váhání odpoví: "Že jsem si v Chelsea vybojoval místo brankářské jedničky. Jinak jsem si musel koupit auto, bez kterého bych byl nepoužitelný. To byla nutnost. V Čechách jezdím BMW, v Anglii jsem si vybral Lexuse s řízením na pravé straně, abych zapadl do anglického provozu," prozrazuje. Jízdu na levé straně vozovky už zvládá bez problémů, autem si troufne i do centra. "V Londýně se už docela vyznám, na stadión to mám i s těmi dopravními zácpami asi hodinu. No a když náhodou nevím, kam má jet, tak využiju navigaci."

Když se hráči Chelsea sjedou v tréninkovém centru nebo na stadiónu Stamford Bridge, dá to dohromady slušný vozový park. "Někteří kluci mají třeba tři auta, ale moc se spolu o nich nebavíme. Každý si v podstatě může koupit jakoukoliv značku a neřešíme to," říká brankář, který do londýnského klubu přestoupil z Rennes v přepočtu asi za 400 miliónů korun.

Módní trapasy v Londýně nehrozí

Se spoluhráči se v kabině i mimo ni baví o běžných věcech. Neřeší třeba módu jako ve většině italských klubů, kde jsou někteří fotbalisté doslova manekýni a ti hůře oblečení jsou terčem posměchu ostatních. "Nosím si, co chci, a nikdo mi do toho nekecá, což mi vyhovuje," podotýká Čech.

Do týmu nabitého hvězdami poměrně rychle zapadl. Zatímco v některých velkoklubech se hráči kromě tréninků a zápasů často nestýkají, Chelsea je jedna velká parta. "Asi je to dáno složením mužstva i jeho věkovým průměrem, který je 25 let. Mladí lidé vždycky najdou společnou řeč," míní český gólman.

Se spoluhráči třeba v neděli, den po vítězství 4:0 nad Norwichem, absolvoval jakýsi vánoční večírek. Jen fotbalisté bez manželek, trenérů. "Měli jsme večeři, dali jsme si nějaké to pivko. Zakončili jsme první polovinu sezóny a popřáli si hezké Vánoce," prozrazuje gólman bronzového týmu z ME v Portugalsku.

Nedávno zase hráče pozval kapitán Chelsea John Terry do svého domu na ,sportovní odpoledne'. "Byla to další věc k udržení party. John uspořádal fotbalový turnaj v hraní na Playstationu a byla to dost prestižní záležitost. Hodně jsme se u toho pobavili," líčí.

Na zahradě běhá pes

Opora Chelsea si zvyká na život v Anglii a nemá s tím sebemenší problémy. "Asi nám pomohlo, že už jsme jednu zahraniční štaci absolvovali," vzpomíná na Rennes. S manželkou si vyhlédli dům se zahradou na okraji Londýna, odkud to má kousek do tréninkového centra. "Chtěli jsme být mimo město a mít u domu zahradu, aby měl kde lítat náš pes," vysvětluje Čech. "Teď už můžu říct, že jsme na sto procent zabydleni. Chyběl nám jen nějaký nábytek, který už dorazil a máme to komplet podle představ."

Solidně už zvládá i angličtinu. "Pomohlo mi, že jsem před přestupem nějaké základy měl. Tady není na žádné velké učení čas, protože se hraje dvakrát týdně. Rozumím skoro všemu, ale třeba některé vtipy ještě nepochopím. Až zvládnu i tohle, budu mít vyhráno."

Jednička mezi tyčemi české reprezentace se pomalu stává jednou z hvězd Chelsea. Sám však zůstává na zemi. Slavným se zatím necítí. "Snad jen podle toho, když mě lidi poznávají na ulici. Ale jsou hodně slušní, v Anglii respektují soukromí hráčů. Není to jako třeba v Itálii, kde v restauraci fanoušci pomalu koukají fotbalistům do talíře. Tady většinou jen pozdraví nebo chtějí podpis," říká. Žádosti o autogram mu chodí i na klub. "Snažím se vyhovět všem," uzavírá Čech, který si do roku 2005 přeje hlavně zdraví pro sebe i svou rodinu. "To další už bude záležet na mě."

Jan Krůta, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Evropské ligy

Filtr článků - Evropské ligy