Článek
Přišel už za vámi klub s nabídkou na prodloužení kontraktu?
Tady se tyhle věci většinou dělají až po skončení sezóny, takže zatím zůstávám v klidu. Buď mi nabídnou novou smlouvu, nebo půjdu v rámci Ruska někam jinam.
Není to pro klub riskantní? Teoreticky může hráč po vypršení smlouvy odejít jinam bez náhrady.
Rozhodně je. Zrovna takhle jsme v zimě ztratili našeho klíčového hráče, středního záložníka Georgieva. Je to kapitán bulharského nároďáku, vedení klubu vyčkávalo s novou smlouvou a on po čtyřech letech u nás přestoupil do Permu. Teď nám hrozně chybí.
Preferujete setrvání v Těreku?
Když přijdou se slušnou nabídkou, nebránil bych se tomu. Prostředí dobře znám, mám tady nějakou pozici. Jsem druhý nejstarší, ale určitě jsem schopen ještě dva roky na nejvyšší úrovni hrát. Cítím se tu po všech stránkách dobře a z Ruska se mi nechce.
A potom bude následovat co?
Mám v hlavě tu Ameriku, možná Austrálii. Ale fotbalově je to proti Rusku krok dozadu. Tam můžu jít v šestatřiceti a rok dva ještě hrát.
Vždycky jste říkal, že vás to do Ameriky táhne.
Na Floridu jezdím na dovolenou. Moje přítelkyně Anna je teď v Los Angeles. Odjela tam za kamarádkou a začala tam dokonce chodit i do školy. Říká, že by tam nejradši bydlela natrvalo, a já jsem jí to odsouhlasil. Takže jednou bychom tam klidně mohli žít.
Váš klub bojuje ještě pořád na dvou frontách, v lize i v poháru. Máte od vedení nějaké priority?
Před sezónou to bylo tak nějak v klidu. Ale jak jsme na podzim všechny poráželi a v jednu chvíli jsme dokonce vedli tabulku, vedení vyhlásilo útok na poháry. Po podzimu jsme byli pátí, ale začátek jara nám moc nevyšel. Jenže těžko můžeme myslet, že budeme pořád vyhrávat zápasy nad těmi giganty. Poháry jsou podle mě trochu nadsazený, na to jsou v Rusku jiné šajby.
Je reálné, že účast v pohárové Evropě přesto dokážete vykopat?
Možný je fakt všechno. Jsme devátí, na poháry ztrácíme pět bodů. Do konce ligy zbývá šest kol, ale je to tam šíleně našlapané. Potřebujeme začít vyhrávat, teď na jaře jsme ztratili hodně bodů. Nehrajeme špatně, nejsme horší než na podzim, ale chybí nám štěstí.
A co když poháry nakonec nevyjdou?
To se nedá nic dělat. Budujeme nový tým, Těrek nebyl nikdy lepší než desátý, ale v téhle sezóně jsme se dlouho drželi v první pětce. To už byl sám o sobě veliký úspěch. Za ten bych já osobně považoval i umístění v první osmičce. I když chápu, že se vedení namlsalo.
Motivují vás velkými prémiemi?
Nějaké tam jsou, ale dost často se mění. Podle aktuálních výsledků. Když se daří, dostaneme za zápas i trojnásobné prémie. Pak přijde remíza a nedostaneme nic.
Ještě ovšem existuje šance dostat se do Evropy z Ruského poháru.
Ale jsme teprve ve čtvrtfinále. Ve čtvrtek hrajeme pohár v Rostově a chtělo by to udělat ještě další kolo. Když postoupíme do finále, tak už bude skoro jisté, že máme pohárovou účast, protože se tam určitě dostane nějaký mančaft z horních příček ligové tabulky, který už bude mít Evropu jistou.
Ruská liga v této sezóně poprvé přešla na evropský systém podzim–jaro. Osvědčuje se to?
Právě, že moc ne. Všichni jsou z toho trošku přepadlí. I když se začíná v březnu, některá hřiště jsou ještě teď strašná. Klasická oraniště. My jsme na jihu, hřiště máme krásné. Je tu patnáct nad nulou. Ale ještě před týdnem byl na řadě míst Ruska mráz. Proto se přemýšlí, že by se zase vrátili k tomu systému jaro–podzim. Příští rok ještě určitě ne, ale možná potom. Teď chtějí, aby každé mužstvo mělo kromě klasického stadiónu ještě jeden zakrytý, kde by se dalo hrát. Třeba vedoucí tým druhé ligy Ural má hřiště skoro pořád pod sněhem, tak kopou na zakrytém stadiónu. A v nové sezóně budou hrát první ligu.
