Hlavní obsah

Hübschman: Klidně na Ukrajině zůstanu, děti už tam jsou více doma

Doněck/Praha

Nestaví se do role hvězdy, odmítá být středem pozornosti. Záložník Tomáš Hübschman přitom v Šachtaru Doněck sbírá fotbalové triumfy jako na běžícím pásu a v české reprezentaci patří ke klíčovým mužům. Přesto minulou sezónu hodnotí s rozpaky. Radost z ukrajinského titulu a vítězství v poháru kazí nezdar v Lize mistrů.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Fotbalový záložník Tomáš Hübschman.

Článek

Jak hodnotíte sezónu, v níž jste slavil sedmý ligový titul a čtvrtý triumf v ukrajinském poháru? Jsou triumfy Doněcku už samozřejmostí?

Kdepak. Spousta týmů nás chce vidět jinde. Mnoho let se boj o titul odehrával mezi Doněckem a Kyjevem, který však nyní skončil třetí a nemá ani předkolo Ligy mistrů. Při jejich historii jde o velké zklamání.

A ve hře jsou i další kluby...

Například Charkov má velmi dobrý tým, velikou sílu. Disponují vším, co k vrcholovému fotbalu patří. Mají skvělé sportovní i finanční zázemí. Proto nás ohromně těší, že jsme počtvrté za sebou byli šampióny.

V Lize mistrů jste sice postoupili ze skupiny, ale následně Doněck soutěž opustil hned v prvním vyřazovacím kole. Představuje nezdar na evropské scéně velké rozčarování?

Určitě. Cíle pro příští sezónu se nemění. I vedení cítí, že liga a ukrajinský pohár bude každý rok složitější, protože mnoha týmům se nelíbí, že vládneme čtyři, respektive tři roky v řadě. Ale doma jsme schopní vyhrávat. Proto se vše podřizuje úkolu prosadit se výrazněji v Lize mistrů.

Jak jste byl spokojený se zápasovým vytížením v minulé sezóně? Neuškodily vám zdravotní trable, které vás stíhaly?

Zápasů v lize jsem neodehrál podle představ. Hlavně proto, že na konci roku jsem měl problém se svalem a vypadl ze sestavy. A na začátku jarní části jsem zase chytil neštovice, musel být v karanténě a znovu o místo v sestavě bojoval. Trable mi sebraly zápasy, do nichž bych normálně nastoupil. Ale momentálně jsem fit, snad mi zdraví vydrží.

V Doněcku jste devět let, stejně dlouho tým vede Lucescu. Máte neotřesitelnou pozici?

Na to přece neexistuje žádné odpovídající měřítko. Když použiji příklad z hokeje, České Budějovice mají také silnou historii a nyní nevím, jestli budou hrát extraligu. Pozice nikomu nic nedávají. Rozhoduje jen slovo majitele klubu. Smlouvu mám do prosince, klub může uplatnit roční opci. Ale já mohu vše ovlivnit jen výkony na hřišti.

A jaká je vaše představa fotbalové budoucnosti? Chcete v Šachtaru Doněck zůstat?

Kdyby záleželo jen na mně, budu v klubu třeba ještě deset let. Mám zájem zůstat, ale záleží na rozhodnutí klubu a mých sportovních výkonech.

Už vás vedení oslovilo s novou nabídkou, nebo dalo najevo, že s vámi nepočítá?

V této fázi roku nikam nespěchají. Ve smlouvě jsou určitá data, dokdy se musí rozhodnout. A zatím nejsou nijak tlačeni.

Nehoní se vám hlavou myšlenky po devíti letech v jednom klubu zkusit něco jiného?

Nikdy mě to nelákalo. Jsem spokojený, nemám důvod odcházet. V Doněcku si zvykla rodina, já rovněž. Děti se na Ukrajině cítí dobře, dcerka chodí do školky a má ve městě více kamarádů než v Česku. Dokonce bych řekl, že to pro ni je větší domov. I proto preferuji setrvání v Doněcku.

Napadlo vás zůstat v zemi i po ukončení kariéry?

Mám v Doněcku po devíti letech skvělé zázemí. Třeba tam zůstanu. Ale zatím jsem možnost trvalého setrvání neřešil. Možná se naskytne šance pro klub v budoucnosti pracovat a já na Ukrajině zůstanu. Ale nyní konkrétní plány v tomto směru nemám.

Reklama

Související témata: