Hlavní obsah

Heinz: Teď je pro mne podstatné, že jsem v pohodě

PRAHA

V reprezentaci nastupuje, v německém klubu Mönchengladbach je jen náhradníkem. V takové paradoxní situaci je český fotbalista Marek Heinz. Spokojený není, situaci ale nebere tragicky. "Mohl bych taky být vážně zraněný a to by bylo horší," říká bývalý ostravský hráč v rozhovoru pro deník Právo.

Foto: PRÁVO/Václav Jirsa

Marek Heinz v reprezentačním dresu - ilustrační foto

Článek

V Mönchengladbachu nehrajete, jak moc jste naštvaný? Každý fotbalista chce logicky hrát, takže mě to mrzí, ale naštvaný nijak zvlášť nejsem. Teď je pro mne podstatné, že jsem fotbalově v pohodě a mohu kdykoliv naskočit.

Jenže to se vám asi hned tak nepoštěstí, když navíc přišel Elber... V Elbrovi to není. Nemám z něho ani z jiných konkurentů strach. Toho se nebojím. V každém mužstvu se musíte více či méně prát o místo v sestavě. To mi nikdy nikde nedělalo problémy.

Trenér Borussie Mönchengladbach Advocaat vás však nestaví, vysvětlil vám důvod? Nevysvětlil. Nic mi neřekl, všechno jsem se dozvěděl z novin, což mi přijde divné. Vůbec se mnou nekomunikuje. Beru situaci jak je a vyrovnávám se s tím. Překvapuje mě i to, že o sobě pořád čtu v novinách, které mě i citují a přitom jsem s nikým nemluvil.

To asi není lehké... Není, hlavně, když mě trenér pošle na tribunu, tedy když v pátek nečtu svoje jméno mezi těmi, kteří jsou nominovaní k zápasu. To jsem z toho pár hodin špatný.

Nelitujete, že jste šel znovu do Německa, kde se vám ani před tím moc nedařilo? Nemá cenu litovat. V létě jsem si říkal, že přestup do Mönchengladbachu je dobré řešení. Byl jsem ve formě, věřil jsem, že se dokážu prosadit. Jenže do budoucnosti nevidíte. Teď pochopitelně vím, že to nebyl dobrý krok, ale zpátky ho vzít nemohu. Říkám si, že mohlo být třeba i hůř.

Jak hůř? Jsem zdravý a fotbalově se cítím dobře. Mohl jsem být třeba vážně zraněný.

Nedoufal jste v zimě v přestup jinam? Doufal, ale žádný se neuskutečnil. Jen jsem slyšel o zájmu Baníku, dokonce prý i Sparty. Žádná konkrétní jednání však nebyla.

Neříkejte, že svoji situaci berete jako normální? To netvrdím, ale momentálně mi zbývá jediné - makat v tréninku, připravovat se, jako bych měl o víkendu hrát, a snažit se na sebe upozornit v přípravě dobrými výkony, i když to třeba k ničemu nevede. Hlavně se musím udržet psychicky nahoře a čekat, že za dva a půl měsíce se moje situace změní a půjdu jinam. Není to až tak dlouhá doba.

Chcete z Německa pryč? Teď už ano.

Nenapadlo vás, že může být chyba i ve vás? To víte, že i o tomhle přemýšlím a hledám ji v sobě. Problém může být v tom, že se mi na konci roku moc nedařilo. Ale pořád trénuji naplno, dělám vše, jak se po mně chce, a není to nic platné.

Dají se srovnat vaše dvě německá angažmá? Nesrovnávám je, prostě tohle je něco jiného.

Co by vaši situaci mohlo změnit? To fakt nevím, to možná ví trenér, ale mám pocit, že jeho moje výkony a přístup nezajímají, prostě se mnou nepočítá.

Kdyby vám dal šanci, vy jste ji využil, dával góly, chtěl byste přesto pryč? Na to vám teď těžko odpovím, fotbal o kdyby není. O tom bychom si mohli povídat po sezóně. Momentálně vám řeknu, že ano, ale pak bych třeba odpověděl opačně.

Nemáte obavu, že když nebudete hrát, můžete vypadnout i z národního mužstva? Může se to stát,. Na každý sraz se ale těším a snažím se přesvědčit, že i za téhle situace jsem pořád v pohodě a připravený odvést maximum.

Máte svůj vysněný klub, kam byste v létě chtěl odejít? Nejsem v situaci, abych se mohl oddávat snům. Určitě bych ale nevzal cokoliv. Chtěl bych si jednou zahrát někde na jihu Evropy, kde běhá míč víc než hráči. Technický fotbal, to je moje.

Vy nehrajete, Baníku se nedaří, sledujete jeho trápení v lize? Sleduji a věřím, že se mu bude na jaře dařit a dostane se do pohárové Evropy. Na mistrovskou sezónu na Bazalech nezapomenu, vůbec první polovina minulého roku pro mne byla fotbalově skvělá. Věřím, že takovou ještě někdy zažiji.

Kdo vám pomáhá rozptýlit černé myšlenky? Není jich tolik. Trávím čas s klukama, vždyť tam se mnou jsou Vašek Svěrkoš, Ivo Ulich, Milan Fukal. Chodíme spolu na obědy, vídáme se i s rodinami. V tomto směru je fajn, že tam nejsem sám. Asi bych to snášel hůř.

Reklama

Související témata: