Hlavní obsah

Exliberecký Kovář v Izraeli strach nemá. Haifa je od konfliktu v Gaze daleko, tvrdí

Haifa/Praha

Začátek angažmá přetrpěl. Nikoliv hrůzou z konfliktu, který se odehrává v Izraeli, kde našel nové angažmá, ale kvůli počasí. Po dvou měsících však fotbalový brankář Přemysl Kovář, bývalý strážce liberecké svatyně, podmínkám přivykl a netrpělivě vyhlíží začátek soutěže, v níž bude jedničkou Hapoelu Haifa.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Přemysl Kovář ještě v dresu Liberce.

Článek

Máte za sebou téměř dva měsíce působení v izraelském klubu. Už jste se sžil s novým prostředím?

Mimo fotbal nebyl žádný problém. Už jsem našel bydlení a všechno je připravené, až za mnou začátkem září dorazí manželka s dětmi. Z hlediska pracovního ale byla adaptace složitější. Třeba v pondělí bylo devětatřicet ve stínu. Na začátku července to bylo stejné. A strašná vlhkost. Trenér přitom stanovil začátek přípravy na jedenáctou hodinu.

Vážně těsně před polednem? Nesnažili jste se ho přimět ke změně?

Kapitán litevské reprezentace Tadas Kijanskas a Argentinec Dario Fernandez, kteří jsou v klubu delší dobu, za ním byli, jestli by nebylo lepší trénovat třeba v osm ráno nebo až večer. Vysvětlil nám, že když zvládneme tréninky v pravé poledne, budeme skvěle připravení a nebudeme mít problémy udýchat zápas v devět večer. Trenér je v Izraeli obrovská hvězda. Hrál dlouho za reprezentaci, v lize má za sebou několik set zápasů. Jeho slovo má velkou váhu.

Zvykal jste si na podmínky hodně těžko?

Jasně. Ale už jsem v pohodě. Často jsou pauzy na doplnění tekutin, pitný režim je důležitý. Člověk si prostě zvykne. I když já jdu na hřiště a jsem celý mokrý, aniž bych se rozběhnul.

Haifa leží přímo u moře. Vyrážíte se hodně často zchladit k vodě?

Po každém tréninku praktikujeme ledovou výzvu, která teď běží světem... (směje se) Tréninkové hřiště je asi jen kilometr od moře. Pravidelně se chodíme vyplavat a zchladit. I když voda má kolem třiceti stupňů, takže to zase nijak drastické ochlazení není. Odpolední fázi máme navíc většinou přímo na pláži. Hlavně první týdny jsme pravidelně hráli fotbálek v písku, což bylo super. Poprvé jsem zažil něco podobného v rámci přípravy. Je to parádní zpestření. A hodně náročné na fyzičku. Taky jsme měli výběhy v písku, fakt dřina.

Jaké jsou vůbec ambice Hapoelu?

Prvních šest týmů ze čtrnácti půjde po šestadvaceti kolech do boje o titul. Cílem je být v první skupině. Body se navíc po rozdělení soutěže dělí, tudíž je velká šance i ze šesté příčky bojovat o první tři pozice. Minulý rok klubu skupina o titul těsně unikla. Ale teď přišel nový trenér, přivedl si sedm nových hráčů a postavil prakticky jiné mužstvo.

Je boj o místo v sestavě hodně urputný?

Neuvěřitelně. Před prvním tréninkem se kouč ptal, kde mám chrániče. Nechápal jsem, proč bych je měl mít. Brzy jsem procitnul. Nosí je totiž úplně všichni. Trénink je hodně velká jízda. Byl jsem vykulený. Někteří kluci vypadají jako střízlíci, ale souboje s nimi hodně bolí.

Můžete přiblížit zázemí Hapoelu?

Je perfektní. Od příjezdu jsem nenašel jediné negativum. Všechno fungovalo, ať už na soustředění v Srbsku, nebo tady v Haifě. Tréninkové centrum je kousek od města, máme k dispozici asi osm hřišť. Samozřejmostí je posilovna, rehabilitační linka. Velkou parádou je nový stadión pro třicet tisíc lidí, který byl slavnostně otevřený ve středu. Neskutečný luxus.

V přípravném Toto Cupu jste narazili na Maccabi Haifa, což je váš největší konkurent. Jak je to s přízní fanoušků?

Atmosféra byla výborná. Vzájemná rivalita je obrovská. Já byl hlavně překvapený při prvním tréninku. Kluci mě upozorňovali, že nebude trvat dlouho kvůli fanouškům. Dorazilo asi tisíc lidí. Po chvilce vběhli na hřiště. Nedělali výtržnosti, ale prostě se chtěli pozdravit s novými hráči, vyfotit, popřát štěstí. I já jsem rozdal fotky a autogramy, bylo to příjemné.

Ani izraelsko-palestinský konflikt není problémem?

Přiletěl jsem prvního července, tou dobou střet v pásmu Gazy eskaloval. Pro mě to byl pořádný šok, ale lidi tady nahoře v Izraeli to tolik neprožívají. Jsou docela v klidu. Já byl vykulený a ptal se kluků v kabině, co se bude dít. Ale všichni mě ujišťovali, abych byl v klidu, že Haifa je od místa střetů daleko.

Ale start izraelské ligy byl kvůli konfliktu odložen.

To je pravda. Dole u Beerševy situace úplně klidná není, tudíž se začátek soutěže posunul až po nadcházející reprezentační přestávce. Ale pak se začne bez ohledu na další dění. Beerševa by podle rozhodnutí musela odehrát úvodní zápasy venku.

Nevyčítal jste si, kam jste to přestoupil? Nebyla manželka zděšená, co ji čeká?

Samozřejmě v člověku pochybnosti hlodají, ale situace je fakt v pohodě. Žena byla překvapená a trošku nejistá. Ale byla tu za mnou na týden máma. Všechno viděla, byli jsme podívat ve městě. Tady na severu není vůbec patrné, že by se něco dělo. Lidi jsou absolutně v klidu. Tady na člověka konflikt z Gazy fakt nedoléhá.

Reklama