Článek
Přitom všechno začalo nádherně. Téměř čtyřicet tisíc fanoušků zpívalo klubovou hymnu a pak tleskalo jedné krásné akci za druhou. Grygera a Galásek svými bombami málem spálili de Vriesovi v brance dlaně. Maduro a Sneijder vstřelili parádní góly a za půl hodiny nebylo co řešit.
Soupeř čekal na další rány z milosti, jenže amsterdamští kanonýři, především Babel, Rosales a Charisteas, se předháněli v zahazování. A pak se naštvaná paní Štěstěna přestěhovala na stranu hostí. Po půlhodině musel střídat Grygera, kterého zradil stehenní sval pravé nohy. Přišel nizozemský reprezentant Heitinga, ale do poločasu stihl žlutou kartu, po hodině hry druhou a šel ven.
Přesto Ajax dál držel taktovku a šance zahazoval. V nastavení během 50 sekund soupeř dvakrát udeřil a Amsterdam Arena ztuhla. Fanoušci ani pořádně nepískali, jak byli šokovaní.
Galásek kroutil hlavou
"Na trávníku jsem zbyl jediný zkušený, ti mladíci si mysleli, že už se nic nestane. Musel jsem je honit i při standardkách, koho mají držet. Tohle je ale hrozný konec, přitom byli v poločase zralí na další dva góly, nebo alespoň jeden. Jenže my se v koncovce trápíme," kroutil ještě deset hodin po utkání nevěřícně hlavou kapitán Ajaxu Tomáš Galásek.
O malinko lepší náladu měl Zdeněk Grygera. "Sval mi postupně tuhl. Ještě jsem upozornil Tomáše, ať je připravený při brejku za mne zaskočit, nemohl jsem totiž běhat. Nešlo to vydržet ani do přestávky. Zbytečně bych situaci zhoršil. Ráno mě vzali do parády lékař s fyzioterapeutem a už se cítím lépe. V sobotu na Rodu Kerkrade to asi nebude, ale na reprezentaci bych měl být úplně v pořádku," říkal optimisticky.
