Rubriky:

Evropské ligy

Skácel: Už se nechci nikam stěhovat, tady jsem šťastný

27. září 2005 08:23

Spokojené období zažívá český fotbalový reprezentant Rudolf Skácel. Ve skotském týmu Hearts válí, překonal dokonce letitou rekordní střeleckou sérii Henrika Larssona . A jak nejlepší ligový střelec přiznává v rozhovoru pro deník Právo, Skotsko si nemůže vynachválit.

 

PRÁVO/Michaela Říhová

Jak jste trávil večer po slavném sobotním vítězství nad Rangers?

Byli jsme s českými kluky a týmovým doktorem na večeři a já se pak stavil za majitelem klubu Romanovem v hotelu. Příští týden máme domluvenou večeři s celým týmem na oslavu mé rekordní série. Spousta hráčů bydlí mimo město, takže není jednoduché se sejít.

Jak to vypadá, když miláček fanoušků vyrazí do města? Všímají si vás lidé hodně?

Není to problém. Lidé vás pozdraví, řeknou si o podpis, ale nejsou nijak dotěrní.

Ani s fanoušky městského rivala Hibernians nemáte problém?

Ne, jen třeba když mi taxikář ukáže náramek Hibs, tak spolu žertujeme, ale žádná nevraživost.

Když jste mluvil s Romanovem, přišla řeč i na to, jestli i po skončení ročního hostování zůstanete ve Skotsku?

Nechci prozrazovat, o čem jsme se bavili, to je mezi námi. Bylo to trochu složitější, protože já nemluvím anglicky nijak excelentně a on vůbec, takže nám překládal ekonomický ředitel.

Kdyby to bylo jen na vás, zůstal byste v Hearts i po sezóně?

Já se do Marseille nechci vrátit. Jsem tu šťastný, daří se mně i týmu. Hearts mají výhodnější opci než byla v Panathinaikosu. Tam jsem od začátku věděl, že se jedná jen o roční hostování, ale tady? Uvidíme.

Ale určitě byste chtěl mít co nejdříve jistotu i pro příští rok...

Jasně, já se hlavně už nechci nikam stěhovat. Zvykat si na další město a nový jazyk už bych nechtěl. V tuto chvíli nemám proč ze Skotska odcházet.

Na Skotsko pějete samou chválu. Je něco, co vám tady chybí?

Když se daří fotbalově, tak na to člověk tolik nemyslí. Ale samozřejmě mi tu chybí hlavně kamarádi a rodina. A taky jsem zhýčkaný teplem z Francie a Řecka, tady snad ještě nebylo víc než 25 stupňů. I moře je tu dost studený.

O odchodu do Hearts jste dlouho přemýšlel, z čeho jste měl obavy?

Byl jsem zvyklý na velké týmy, hrál jsem v Panathinaikosu Ligu mistrů. Většina z nás zná ve Skotsku jen Celtic a Rangers, já nevěděl, do čeho jdu. Ale z jejich strany to byl velký tlak, každý den mně nebo manažerům volali. Opravdu o mě stáli, a to je pro hráče to nejdůležitější. Přesvědčili mě, že budují tým, který bude schopen konkurovat glasgowským klubům.

Věřil jste tomu?

Letěl jsem do Kaunasu za panem Romanovem, tam mě definitivně přesvědčil a já kývnul.

Žijete v Edinburghu sám?

Jo. Zatím jsme všichni tři Češi přes měsíc byli na hotelu, teď bydlím v domě vedle Michala Pospíšila, který tady je taky teď sám. Roman Bednář to k nám taky nemá daleko. Jsme dobrá parta, navíc za mnou občas přijedou kamarádi, a tak jednou za měsíc i rodina.

Prý měla ve Skotsku velký ohlas vaše odpověď v jednom rozhovoru, kde jste říkal, že skotské dívky nejsou nic moc.

No jo, ale já to myslel v žertu a oni to vzali vážně, dokonce slibovali, že mi ukáží nějaké pěkné Skotky, ale zatím k ničemu nedošlo.

Lepí se na vás v Edinburghu holky, když vědí, že jste hvězda Hearts?

Ne, my tu nikam nechodíme. (úsměv)

Jak tu tedy trávíte večery, když nikam nechodíte?

Začátek byl tady dost hektický, bydleli jsme v hotelu, neměli jsme auto, takže jsme měli spoustu zařizování. Akorát jsme se scházeli na společné večeře, dali si dvě piva a šli spát. Teď máme možnost jezdit do jedné haly, kde jsou tenisové kurty, squash i bazén. Párkrát jsme byli se Stevem, což je takový náš golfový trenér, na odpališti.

Hearts mají golfového trenéra?

To ne, to je náš brankář, ale my z něj udělali golfového trenéra...

Měl jste golfové základy, nebo jste se golf naučil až tady?

Já byl vždycky spíš tenisovej, tady jsem to akorát dvakrát zkusil. Je to docela sranda.

Už jste od klubu dostal auto?

Měli jsme pronajaté vozy, ale v pátek jsme vyfasovali nová auta.

Jak jste si zvykal na ježdění vlevo?

Měl jsem z toho trochu strach, ale nakonec to nebyl velký problém. Vždycky byl jeden z nás navigátor, složitější to bylo akorát na kruhových objezdech, kde se jezdí obráceně. Horší je tu být chodec. Ještě teď, když vstupujeme do vozovky, nekoukáme automaticky obráceně.

Jaký je život v kabině? Platí se tu do klubové kasy za góly jako v Česku?

Ne, právě jsem se ptal Steva, když jsem udělal ten gólový rekord, jestli mám něco platit a on říkal, že je to na mně. Tak jsem se rozhodl, že vezmu kluky na večeři. Žádné zápisné tady není. Třeba ve Francii jsme zpívali, tak jsem čekal, že tady bude taky nějaká sranda, ale nic.

Je tu vůbec legrace? Skotové mají pověst uzavřenějších lidí...

Měl jsem z toho obavy, ale jsem příjemně překvapený. S klukama v kabině je fakt sranda.

Manažer klubu Burley říkal, že stále sleduje české hráče. Nebojíte se, že by další zvýšení počtu českých hráčů v týmu nemuselo dělat dobrotu?

Myslím, že tři je ideální stav. Nám Čechům ani fanouškům by ale asi nevadilo, kdyby přišel hráč, který by pomohl týmu. Ale kdyby se nedařilo, bylo by to samozřejmě jiné.

Váš dlouholetý kamarád Karel Piták se netají tím, že by také rád zamířil do zahraničí. Mluvil jste s trenérem Burleym nebo majitelem Romanovem i o něm?

Klubový skaut se mě na něj ptal. Říkal jsem, že je to můj kamarád a skvělý fotbalista. Občas si voláme a já mu říkám, že mu tu držím místo.

Michal Osoba (Edinburgh), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Evropské ligy

Filtr článků - Evropské ligy