Článek
Je Oostende na nohou vzhledem ke snovému úvodu?
Je to obrovské překvapení pro všechny, pro fanoušky i pro nás pro hráče. Měli jsme těžký los, nastoupili jsme proti Anderlechtu a Standardu Lutych. Cílem klubu je postoupit do play off, to znamená skončit do šestého místa, tudíž tyto body se rozhodně hodí.
V sobotu jste ale utrpěli první porážku. Mrzí vás prohra 0:2 s Waregemem o to víc, že jste mohli jít do minitrháku?
Mrzí. Jak se říká, s jídlem roste chuť. Byl to zápas typu, kdy vy hrajete, ale góly dává soupeř. I tak panuje v Oostende velká spokojenost. Doufám, že nám první prohra pohodu nenaruší.
Byl triumf 3:1 nad Anderlechtem ve čtvrtém kole pro klub historický?
Možná ano. Bylo vyprodáno, fanoušci vytvořili skvělou atmosféru při zápase i po něm. Navíc jsme předvedli výborný výkon, kdybychom vedli v poločase o tři góly, nikdo by se nedivil.
Vaší prioritou bylo zůstat ve Francii. Jak berete přesun do Oostende?
Je to jedno z nejlepších fotbalových rozhodnutí, které jsem kdy udělal. Žijeme s rodinou dál v Lille, do Oostende každý den dojíždím. Autem je to zhruba tři čtvrtě hodiny.
Takže ideální scénář.
Souhlasím. Ve Francii jsme chtěli zůstat hlavně kvůli dětem, syn Luka chodí třetím rokem do školy, kvůli jazyku i přátelům. Takže na nové prostředí jsem si chvíli zvykal jenom já. Spoluhráči jsou však fantastičtí, za čtrnáct dnů jsem se v kabině cítil jako doma.
Vašimi působišti byly Paris SG, Lazio, Hamburk, Newcastle. Je to pro vás nyní v Oostende klidnější?
Tušil jsem, že Oostende nebude velký klub, ovšem jsem mile překvapený. Začíná růst, teprve před dvěma lety postoupil, prezident ho chce posunout do deseti let do belgické špičky. Je rozumné, že netlačí na pilu, neboť kluby, které bleskově vyletí nahoru, zase rychle spadnou dolů.
Stadión leží prakticky bezprostředně u moře. Jaké to je hrát na pláži?
Pláž je dlouhá, je to příjemné. (úsměv) Ovšem pokud fouká, je to naopak nepříjemné, tribuny nejsou vysoké, na hřišti je to cítit.
Zvažoval jste v létě i návrat do Olomouce. Nakolik to bylo reálné?
Bylo by to vážné v případě, že bych neměl nic z ciziny. Mluvil jsem i s trenérem Sigmy panem Kalvodou, chtěl jsem mu říct všechno na rovinu. Je to člověk, který mi toho hodně dal, jsem mu hodně vděčný. Chápal mě.
