Rubriky:

Evropské ligy

Mareš: Směju se spekulacím, že budu hrát za Rusko

4. prosince 2005 08:25

Úspěšnou sezónu má za sebou fotbalový obránce Zenitu Petrohrad a české reprezentace Pavel Mareš. Byl u toho, když národní tým vybojoval postup na mistrovství světa a v Rusku hrál tak, že se objevily spekulace o jeho přijetí ruského angažmá. Mareš vypráví v rozsáhlém rozhovoru pro deník Právo o životě na Východě a působení v týmu trenéra Brücknera.

 

archiv

Byť jen v roli náhradníka, pomohl jste k postupu české fotbalové reprezentace na MS do Německa. Co pro vás tento úspěch znamená?
Baráž s Norskem představovala nejdůležitější reprezentační zápasy za poslední léta. Důležitý byl i závěr kvalifikace ve Finsku, ale tam nešlo o tak vážného soupeře. Pro mne, i když jsem proti Norům nenastoupil, šlo samozřejmě o velké okamžiky kariéry. Jsem moc šťastný, jak jsme baráž zvládli a postoupili na šampionát.

Jaké máte vzpomínky na poslední účast českého týmu na MS v roce 1990 v Itálii?
Bylo mi čtrnáct. Vím, že v mužstvu hrál Tomáš Skuhravý a dal pět gólů. Také si pamatuji, že tehdejší tým hrál výborný fotbal a jeho zápasy byly skutečně vynikající. Došel do čtvrtfinále, což je dost daleko.

I vy jste blízko účasti na šampionátu. Pokud vám vydrží forma a nezraníte se, jako jeden z mála leváků byste v nominaci zřejmě neměl chybět. Přesto však sbíráte starty za český tým jen velmi pomalu. Berete svoji úlohu jako hodně nevděčnou?
Každý hráč si nemůže myslet, že někam přijde a bude mít místo. Snažím se hrát na maximum v klubu a to, že mohu být v reprezentaci, je pro mě něco navíc. Je to čest. A také je tu Marek Jankulovski, který hraje v AC Milán. To je jiný klub než Zenit. Hrají Ligu mistrů a o titul v italské lize. Já nemohu trenérovi tudíž říct ani půl slova. Budu se dál snažit v klubu, a pokud mě bude trenér potřebovat třeba na jeden zápas, budu se snažit být maximálně připravený.

Přesto se několikrát hovořilo o variantě, že přijmete ruské občanství a budete hrát za tamní národní tým?
Těmto spekulacím se jenom směji. Nikdy bych nechtěl reprezentovat nikoho jiného než Českou republiku. Tím to pro mě končí. Myslím, že stejně jako bych se já hodil Rusku, by se hodil celé Evropě Pavel Nedvěd.

S reprezentací jste oslavil úspěch, ale Petrohradu závěr sezóny nevyšel. Dlouho jste atakovali mistrovský titul, ale nakonec jste skončili až šestí. Kam se poděla forma předchozích kol?
Nechápu, jak je něco takového možné dvakrát za sebou. Měli bychom si sednout a vše probrat. Je to pro mě vážně zklamání. Člověk se celý rok snaží makat, aby něčeho dosáhl, a ten konec nevyjde. Nevím, jestli je to psychikou, nebo zda ostatní hrají závěr na sto padesát procent a my to nedokážeme. Je to na hlubší analýzu a mně je vážně líto, že nám závěr nevyšel.

Mluvíte o hlubší analýze, ale v čem je základní problém?
Nechtěl bych to rozebírat nebo atakovat hráče v týmu. Je to vnitřní záležitost. Vyříkáme si to sami. Prostor na to bude. Aspoň že jsme postoupili ze skupiny v Poháru UEFA, to teď byla naše priorita.

Zapříčinila neúspěch v závěru ligy nedostatečná psychická odolnost?
Asi ano. Když hrajete o titul, musíte hrát na maximum, jít do všeho po hlavě, udělat pro úspěch zkrátka všechno. Myslím, že někteří hráči všechno neudělali. Přitom jsou na takové úrovni a tak zkušení, že by tohle měli zvládnout. Navíc hrajeme tři roky pohromadě, změny jsou jen okrajové. Tohle by se velkým mužstvům nemělo stávat. Chyba je jednoznačně v nás.

Lze po neúspěchu očekávat zásadní změny ať už na trenérském postu či v kádru?
Myslím, že pozice trenéra Petržely se nezmění. Vedení je spokojené s tím, že jsme zase hráli o titul, pořád jsme ve hře v Poháru UEFA a hrajeme dobrý fotbal. Kdyby přišli dva tři noví hráči, byl by to velký impuls. Zvedla by se konkurence. Když se zranilo pár hráčů, chyběl tlak, nebyla konkurence. Fotbalisté jsou v Zenitu dobří, akorát je potřeba jim trošku pomoct.

Neprojevila se také únava z náročného programu v ruské lize, zápasech Poháru UEFA a reprezentačních týmech?
Je to možné, protože hrajeme ve dvanácti lidech. V Poháru UEFA se navíc chtějí všichni moc ukázat, a pak možná na ligu nezbývá tolik sil.

Obrátil se proti Petrohradu i fakt, že moskevské kluby mají v zákulisí větší moc?
My si musíme uhrát titul sami. Vždy to jde. K tomu, abychom neuspěli, nás někdo musí porazit. Pokud se to nestane, budeme nejlepší. Jenže nás porážely týmy, které mezi nejlepší nepatří, a to je ta chyba. Neporazily nás moskevské kluby. S CSKA Moskva, Spartakem a Lokomotivem, týmy na prvních třech místech, jsme neprohráli ani jeden zápas. Ale na relativně lehčí utkání se asi neumíme připravit.

Pod tyto výpadky se ale podepsal i fakt, že Zenit těží především ze spolupráce ruských reprezentačních útočníků Keržakov-Aršavin. Nemají je soupeři zmapované?
Aršavin dával góly a připravoval šance, ale Keržakov se trefil jen pětkrát. Loni dal o jedenáct gólů víc, předloni taky. Letos mu to tak nevyšlo. Musíme věřit, že za rok bude hrát lépe a více nám pomůže.

Máte za sebou tři roky v Rusku. Ponechme stranou fotbalové dění. Jak jste spokojený v Petrohradu?
Život v Čechách, ve Francii či Německu a Itálii je asi o něčem jiném než život v Rusku. Přišel jsem tam hrát fotbal. A vydělat peníze. Proto jsem odešel ze Sparty. Po fotbalové a finanční stránce je to dobré. Nestěžuji si. Něco se obětovat musí a není to zase tak hrozné, jak si někteří myslí. Já mám perfektní bydlení, se synem si mohu jít hrát před barák.

V čem je tedy problém?
Ten největší v počasí. Šest měsíců je tam zima a sníh. Léto je jeden měsíc. Tak pětadvacet stupňů, ale na opalování to není. Rodině teplo schází. Já si nestěžuji, mám zimu rád, ale když je špatné počasí, je to složité kvůli synovi. S tříletým klukem musíte něco dělat. Chce si hrát, běhat, dovádět. Vyžití pro něj není dostatečné. Chtěl bych se synem chodit do bazénu, ale ty jsou většinou spojené s fit clubem. Musel bych si zaplatit členství, a teprve potom bych mohl bazén využít. A to ještě v předepsané hodiny.

O Petrohradu se navíc mluví jako o městě, kde jsou fanoušci do fotbalu pobláznění. Asi tedy není úplně jednoduché jen tak si s rodinou vyrazit?
Stává se docela často, že mě lidé poznávají. Někdy je to třeba i nepříjemné, protože vyjdeme s rodinou ven a chytnou se nás nějací kluci. Doprovázejí nás pak celou cestu. Na večeře proto skoro nechodím. A když už si jednou za rok s manželkou vyrazíme, tak jdeme do restaurace, kde se tohle moc nestává.

Vnímá už syn, že jste v Petrohradu velmi populární fotbalista?
Ne. Snad jen, když mě vidí v televizi, tak z toho má radost a křičí, že je tatínek v televizi. To je příjemné, ale jinak neví, o co jde. Když nás někdo zastavuje na ulici, nechápe proč.

Nenastal čas na změnu prostředí?
Jsem v klubu tři roky. To je docela dost. Tak dlouho jsem byl jen v Bohemce, jinde jsem nevydržel. Není mi v Petrohradu špatně, hrajeme o čelo tabulky, pravidelně startujeme v Poháru UEFA, na zápasy bývá vyprodáno. Ale to podnebí... Kdyby byla nabídka, přemýšlel bych o ní. Tím spíše, že čekáme druhé dítě.

Takže je možné, že jste nevědomky odehrál za Zenit poslední zápas ruské ligy?
Mluvil jsem s manažerem Zíkou. Nějaké možnosti jsou v podobě přestupu do německé ligy. Klidně to tedy možné je, ale smlouvu mám ještě na dva roky. Záleželo by tedy zejména na dohodě klubů.

Prozradíte, o jaké kluby se jedná?
Řeknu to tak, že bych přestoupil jen do kvalitního klubu. Určitě bych se poptal u kluků z reprezentace, jaké mají ambice, kádr, trenéra.

Se Zenitem jste třikrát sahali po mistrovském titulu, ale nikdy jste ruskou ligu nevyhráli. Žene vás za přestupem i touha po větším úspěchu?
Mám poloviční titul se Spartou. Když jsem tehdy odcházel do Ruska, měli jsme náskok čtyř bodů a kluci boj o titul po mém odchodu dotáhli. Je jisté, že bych chtěl do klubu s velkými ambicemi. Nejlépe s těmi mistrovskými. Ale nejkrásnější titul by byl v Petrohradě. Máme nejlepší fanoušky v ruské lize, stadión je na každý zápas narvaný. Lidé nám věří. Je hrozná škoda, že jsme boj k prvenství nikdy nedotáhli.

Dohráli jste ve skupině Poháru UEFA. Máte už vyřešenou dovolenou?
Pojedeme k moři, za teplem. Máme rádi Řecko, ale tam se v zimě koupat nedá. Takže létáme ještě dál. Pro kluka to bude velké vyžití. Skáče do vody, hodně se tam vyřádí.

Radek Malina, Právo

Zrušit