Článek
V neděli odpoledne jste doma remizovali s Rangers. Berete bod jako úspěch, nebo ztrátu?Jednoznačně jako ztrátu, protože jsme od 9. minuty vedli gólem Jankauskase a měli jsme vedení v první půli ještě zvýšit, a ne nakonec přijít o dva body. Remíza pro nás nic neřeší, chtěli jsme Rangers odskočit, takhle to zůstává o šest bodů.
Jak vůbec zápas vypadal?Nám patřila první půle, kdy jsme soupeře zatlačili, ale dali jen jeden gól. Ve druhé měli trochu navíc hosté a využili toho po 65 minutách k vyrovnání. Roman Bednář, který hrál stejně jako já od začátku, byl střídán čtvrt hodiny před koncem, já šel z placu pět minut před závěrečným hvizdem. Sudí viditelně připískával hostům, přece jenom Rangers mají větší zvuk. Na vyprodaném stadiónu to naši fanoušci nesli hodně těžce.
Měl jste nějakou šanci?Neměl a ono jich ani moc nebylo. Jednou mi dobře přihrál Bednář, ale hosté mi ránu srazili. Zůstávám tedy na šestnácti gólech v soutěži. Ani Roman šanci neměl, dobře ho hlídali. Oni už nás tu soupeři znají.
Deset dní jste nehrál kvůli zranění levého kotníku, už jste v pořádku?Snad ano, ale po utkání jsem hodně unavený a kotník bolí, což přičítám těm deseti dnům nečinnosti.
Co vás v boji o druhé místo v tabulce a Ligu mistrů ještě čeká?Do konce základní části zbývají tři utkání, hrajeme ve Falkirku a na Celtiku a jednou doma. Potřebujeme získat co nejvíc bodů, protože pak přijde play-off, v němž se šest nejlepších utká každý s každým jednou. Nevím, jak to je s domácím hřištěm, kdo toho kolik odehraje na svém. Asi to budou losovat. I proto bude každý bod dobrý.
