Článek
Znáte největší reprezentační hlavolam na čtyři? Přece ÚTOK! Proti Litvě v Olomouci vyrukovali Milan Baroš a Martin Fenin. Gól nedali, ale to není hlavní důvod, proč z nominace vypadli. Baroš se zranil a Fenin ve Frankfurtu stále nehraje. Na dobývání skotské obrany byli povoláni Roman Bednář, Lukáš Magera, Tomáš Necid a nováček Václav Kadlec.
„Máme čtyři útočníky, jimž věřím, i když někteří ve svém klubu příliš nehrají. To je problém, protože útočník si musí hlavně věřit,“ říká trenér Michal Bílek. „Bednář teď v Anglii do hry moc nezasahuje, také Necid v Rusku spíš paběrkuje. Proto jsme vzali Kadlece. Ve Spartě hraje stabilně, zvládá i poháry. Také Magera má dobrou formu, postavu i zakončení levou nohou.“
Koho favorizuje, Bílek nenaznačí. „Nechci mluvit o tom, jak se mi složení útoku rýsuje.“
Velký a větší - v Maroku to fungovalo
Všichni Sherlockové se tak musejí řídit vlastními úvahami. Jedničkou ofenzivy by přece jen měl být Necid. V 17 mezistátních zápasech dal šest gólů a potvrdil, že právě on by se mohl stát nástupcem Dina Kollera, rekordmana s 55 trefami. „Zatím je to jen daleká výzva, pro všechny z nás,“ poukazuje útočník, který ztratil místo v základní sestavě CSKA Moskva. „Jsem rád, že jdu vůbec na trávník. Jasně, od začátku by to bylo lepší, ale i za pár minut jsem vděčný,“ líčí svou situaci.
Pět startů a jeden gól staví co do zkušeností na druhé místo Bednáře. Jenže mohli by vůbec spolu v útoku hrát „velký a větší“? Mohli. Netradiční obsazení útoku zkusil kouč Petr Rada loni v únoru a ve druhém poločase utkání v Maroku nefungovalo vůbec zle. Necid s Bednářem se vhodně doplňovali a párkrát přivedli obranu afrického týmu do úzkých. Gól sice nedali, ale naznačili, že jsou trochu nečekanou variantou ofenzivní dvojice.
„S Romanem jsme si vyhověli a Bedna mě také poslal do největší šance. Naše spolupráce byla dobrá,“ pochvaloval si Necid. „S Tomášem jsme toho spolu moc nenahráli, ale určitě nám to klapalo. Chyběl nám jen gól,“ přidával se Bednář hrající za West Bromwich Albion.
Roman Bednář v souboji s Klavou z Lotyšska.foto: Právo/Petr Horník
Také Magera má šanci
Tři starty, žádný gól, to je vizitka Lukáše Magery. Od loňského nevydařeného turnaje v Emirátech se v reprezentaci neobjevil, ale v Temešváru se mu daří. Tím vysokým může být klidně on, v Rumunsku hraje pravidelně. „Jsem rád za novou výzvu. Myslím, že všichni čtyři máme stejnou šanci. Trenér se ještě určitě bude hodně rozhodovat podle tréninků. A není otázka pro mě, jestli je důležitější hrát pravidelně, nebo být v reprezentaci déle a v klubu příliš nenastupovat,“ přemítá Magera.
A pak je tu ještě osmnáctiletý žolík, novic Kadlec. V nároďáku je poprvé, navíc ještě v pondělí večer kopal za Spartu v Olomouci, což ho o jeden den znevýhodňuje. Na druhou stranu je z celého čtyřlístku jediným běhavým hráčem rychlým s míčem, který by v klasickém pojetí útočné dvojice neměl na hřišti chybět...
S nasazením nováčků nemá Bílek problém
„V základu nebudu, to je blbost, chci se hlavně učit. Ale nebojím se, sebevědomí mi nikdy nechybělo,“ ujišťuje smělý mladík. „Všichni nominovaní mají kvalitu na to, aby hráli. Kadlec a záložník Petržela tady jsou noví, ale neměl bych nejmenší problém je postavit do základu,“ odpovídá mu Bílek.
Že by tedy Holmesům zůstali pod lupou „mladé pušky“ Necid (21) a Kadlec (18)? „Tomáš je zatím o hodně výš než já, však je také o tři roky starší. Ale myslím, že typologicky bychom si vyhovovali. Jeden běhající a druhý, co sklepává balony a vyhrává hlavičky,“ nedělá si s tím Kadlec žádné vrásky.
Ať už zvolí Bílek jakoukoliv variantu, pošle na trávník dvojici, jenž spolu až dosud neodehrála žádný celý zápas. O to více musí kouč vážit svoji volbu. Musí to být tutovka, žádný omyl si už dovolit nemůže...
