Hlavní obsah

Kadlec ozdobil debut trefou. Gratulovala mu sestra s babičkou

Radek Malina (Vaduz)Právo

Malé knížectví bude navždy nesmazatelně spojeno s fotbalovým životopisem českého útočníka Václava Kadlece. V úterý absolvoval v kvalifikačním utkání v Lichtenštejnsku reprezentační debut. Byl druhým nejmladším hráčem naší historie, který naskočil do utkání v národním dresu. Ale vůbec nejmladším, jenž byl v základní sestavě. Navíc ve statistikách není mladšího střelce než je hráč pražské Sparty. „Je to hezký pocit,“ culil se trošku stydlivě borec nastoupivší do zápasu pouhé čtyři měsíce a dvaadvacet dnů po dovršení osmnáctých narozenin.

Foto: Arnd Wiegmann, Reuters

Václav Kadlec (uprostřed) děkuje za přihrávku Tomáši Rosickému (vpravo). Ke gólu mu gratuluje také Tomáš Hübschman.

Článek

Kdy jste se o startu v základní sestavě při utkání v Lichtenštejnsku dozvěděl?

V pondělí při tréninku mi trenér Michal Bílek naznačoval, že bych mohl nastoupit. Jistotu jsem získal v úterý ráno, když jsme šli dopoledne na krátkou procházku. Řekl mi, abych počítal s tím, že půjdu do zápasu od první minuty.

Stačil jste příjemnou novinu zvěstovat někomu ze známých?

Volal jsem tátovi, že budu v základní sestavě. A myslím, že on poslal zprávu dál. Následně mi textovou zprávou blahopřála sestra, pak i mamnka a babička. Psalo mi i hodně známých.

Cítil jste nervozitu? Nepodlamovala se vám z prvního startu v národním dresu kolena?

Vůbec ne. Nebyl jsem nervózní. Vyšel mi první dotyk s míčem. Pak jsem se uklidnil. Navíc mi pomohli spoluhráči. Všichni za mnou chodili, ať jsem v klidu a hraji jako ve Spartě. Navíc jsem po každé vydařené přihrávce slyšel povzbudivá slova, ať už od Rosického či Plašila. Ale i od dalších kluků.

Jak moc vám zatrnulo v úvodu utkání, kdy měli hráči Lichtenštejnska dvě velmi dobré příležitosti skórovat?

Myslím, že domácí byli lepší než Skotové v pátek v Praze. Všichni uměli kopat do míče, zejména v kombinaci byli hodně silní a také nebezpeční. A v obraně se opírali o důrazné stopery, přes které nebylo snadné se dostat. Zápas nám pochopitelně hodně usnadnil gól, kterým jsme odpověděli na jejich příležitosti. Hodně nám pomohly rychlé branky. Jen je velká škoda, že jsme v druhém poločase neproměnili další příležitosti. Mohli jsme mít větší klid.

Druhý gól, kterým jste definitivně zlomili odpor soupeře, jste přidal vy. Jak se celá situace zrodila?

Tomáš Rosický mi míč skvěle přistrčil kolmo mezi obránce. Postrčil jsem si balón, otočil se kolem obránce a vypálil. Prošlo to bekovi mezi nohama. Byl jsem trošku překvapený, že míč zapadl do sítě.

Dokázal jste si představit lepší scénář prvního zápasu?

Asi ne. Vyhráli jsme, dal jsem gól. Je to úžasný pocit. Vždyť já jsem přijel na sraz s cílem učit se od zkušenějších kluků. Čekal jsem na šanci. Samozřejmě jsem rád, že přišla a já ji dokázal využít.

Ale jako učedník jste si zrovna nepočínal. Stejnou bilancí, tedy trefou v prvním reprezentačním zápase, se pyšní třeba Koller či Baroš. A také Necid, váš spoluhráč ze zápasu s Lichtenštejnskem. Jak vám vyhovovala spolupráce?

Skočil jsem do toho po hlavě. Jen pevně doufám, že budu v podobném duchu pokračovat. S Tomášem jsme si na trávníku vážně vyhověli. On je hodně dobrý v hlavičkových soubojích, sklepával mi řadu míčů. Naše spolupráce byla myslím slušná.

Reklama

Související témata: