Článek
V posledním utkání bundesligy jste vedli nad Mohučí 2:0 a nakonec jste zachraňoval bod v posledních minutách. Co jste prováděli?
Po dvaceti minutách jsme vedli 2:0 a přestali hrát. Do půle soupeř srovnal ze standardních situací. V kabině jsme si v klidu řekli, že nějaký gól přidáme. Znovu ale skóroval soupeř a my jsme pak horko těžko dohnali alespoň ten jeden bod.
Jak jste viděl svoji trefu?
Dostal jsem z pravé strany přihrávku od Slováka Róberta Maka a skluzem na malém vápně jsem míč poslal do branky.
Dal jste tři góly a k tomu přidal tři asistence, cítíte se v pohodě?
Mně se vstup do nového klubu a nové soutěže docela povedl. Pokud nejsem v trestu za červenou kartu, hraju pravidelně. Góly dávám i na ně přihrávám. Sedí mi také herní styl Norimberku, hrajeme hodně ofenzivně. Útočí i krajní obránci, takže do vápna létá dost centrů.
Tomáš Pekhart z Norimberku (vlevo) v souboji s Maikem Franzem z Herthy Berlín.foto: Reuters/Fabrizio Bensch
Norimberk tedy byl dobrý krok do ciziny?
Stoprocentně! V mém věku potřebuji pravidelně hrát, což se mi tady daří, navíc v bundeslize, která je kvalitní. Domů to mám kousek, jsem v pohodě. Sám na sobě cítím, že se zlepšuji.
Z pohledu útočníků, kteří přijeli ze zahraničních soutěží, máte nejlepší střeleckou bilanci. Může vám to pomoct do základní sestavy proti Španělsku?
Určitě mi to zvedá zdravé sebevědomí, ale v reprezentaci se cítím pořád jako nováček. Sbírám zkušenosti, tady jsou jiní hráči, na nichž leží odpovědnost. Osobně budu rád, když nastoupím v jakékoliv minutě do mezistátního zápasu. To platí i o klíčových utkáních proti Španělsku nebo Litvě.
Mistři světa a Evropy Španělé budou v pátek jasnými favority. Věříte vůbec, že český tým má šanci s nimi uhrát bod nebo dokonce tři?
Kdybychom si nevěřili, bylo by to špatné. Každý zápas začíná 0:0. Víme, že proti nám nastoupí asi nejlepší současný tým na světě, který má kádr nabitý skvělými fotbalisty. Bude to hodně složité. Určitě do utkání nepůjdeme s tím, že pro nás je rozhodující duel v Litvě. To bychom asi dopadli mnohem hůř.
Dají se vůbec světoví šampióni v současné formě porazit?
Když se nám všechno pozitivně sejde a jim naopak ne, může se to povést. Kdybychom porazili Španěly, byla by to senzace kvalifikace.
Říkáte, že se Španěly to ale bude hodně složité. V čem podle vás nejvíc?
Ve všem, tedy směrem dopředu i dozadu. Mají všechny řady skvěle vyrovnané. A když jim někdo vypadne, jsou k dispozici tři čtyři stejně kvalitní borci, kteří jen nejsou tolik známí.
Tomáš Pekhart se protahuje na tréninku reprezentace.foto: Právo/Radek Malina
Znáte z osobních kontaktů některé španělské hráče, především stopery, s nimiž byste se mohl utkávat v soubojích?
Na mistrovství světa dvacítek v Kanadě jsme hráli ve skupině se Španělskem. Tam jsem poznal zblízka Piquého. To byl ještě v Manchesteru United. Pamatuji se, že při standardkách jsme ho hlídali tři a stejně přes nás hlavičkoval. Všichni jejich hráči mají obrovskou kvalitu, proto jsou v nominaci mistrů světa.
Máte mezi španělskými útočníky nějaký fotbalový vzor?
Vzor vysloveně ne, ale už když jsem byl v Anglii, tak se mi líbil Torres. Tehdy hrál v Liverpoolu a byl výborný. Pořád to je jeden z nejlepších útočníků na světě. V Chelsea mu to zatím tolik nejde. Ale oni mají takový přetlak skvělých útočníků, že je těžké si vybrat a je jedno, kdo z nich nastoupí. Když to někomu nejde, jde na tribunu, a nahradí ho jiný. Z našeho pohledu je velký luxus, poslat na tribunu třeba Torrese, ale u Španělů to není nic mimořádného. Nahradí ho třeba Villa, další skvělý útočník, k dispozici jsou ještě Llorente, Silva, Pedro nebo kdokoliv jiný. Jim je jedno, kdo nastoupí.
Když proti nim vyběhnete, neroztřesou se vám kolena?
To zase ne, i když to jsou všechno velké hvězdy. Zahrát si proti nim je naopak velkou motivací. Kdyby se nám třásla kolena, asi bychom dostali hrozně na zadek. Už v Granadě kluci ukázali, že se s nimi dá hrát. Ale zkusit s nimi otevřený fotbal, to by byla sebe vražda.
Hrál jste proti španělské dvacítce i jednadvacítce. Páteční zápas by byl asi nejvýš...
To v každém případě. Vždyť zahrát si proti mistrům světa a Evropy je samo o sobě obrovský zážitek, může to být i největší zápas v kariéře. Rád bych byl na trávníku třeba jen na minutu.
Jenže jedničkou pro trenéra Bílka je Milan Baroš. Nesnižuje to vaši chuť se poprat o místo, které má stejně Baroš pod penzí?
Tak to vůbec neberu. Je jasné, že budeme hrát na jednoho útočníka. Rozhodnutí je na trenérovi. Já se budu snažit ho přesvědčit, že na hřiště patřím.
Před utkáním se Španěly nejste přeci jenom pod takovým tlakem. Pokud prohrajete a neuděláte ostudu, fanoušci vám to prominou. Je to výhoda oproti zápasu se Skoty, s nimiž jste museli bodovat?
My jsme měli dobrý pocit po remíze ve Skotsku i po výhře s Ukrajinou a přesto nás média strašně zkritizovala. Nepřipouštíme si tu kritiku, která podle mne není vždycky úplně na místě. Rozhodně nepůjdeme proti Španělům s tím, že v podstatě o nic nejde, že si jen zahrajeme fotbálek, protože hlavní bude utkání v Litvě. Budeme chtít i s mistry světa udělat co nejlepší výsledek.
Přemýšleli jste o tom, že když vyhrajete oba zápasy a Dánové i Bosňané klopýtnou, můžete postoupit přímo na EURO jako nejlepší tým z druhých míst?
Tak to nevím... Ale pro nás je priorita postoupit do baráže a uděláme všechno proto, abychom po tomto dvojzápase odjížděli spokojení s tím, že se sejdeme v listopadu na dva barážové zápasy. Ten přímý postup by byl nečekaným bonusem navíc. Nemá smysl se ale upínat na něco, co nemáme ve svých rukách.
