Článek
Jak těžké bylo bojovat sám na hrotu s obranou? Jaký to vůbec byl pro vás zápas?
Hráli jsme dobře od začátku, měli jsme i šance, i já střílel. Škoda, že jsme dřív nedali gól. Ale říkali jsme si i o přestávce, že musíme být trpěliví a hlavně nedostat. Nakonec 2:0 - to je nádhera.
Až na začátek druhé půle vás soupeř podle všeho vůbec ničím nezaskočil ...
Nepustili jsme je k ničemu. Bránili jsme dobře.
Jak si zvykalo mužstvo i vy na to, že jste na hrotu místo Baroše?
Zvládli jsme to dobře. Myslím, že jsem toho uhrál spoustu. Škoda jen, že nebylo víc centrů. Tým je zvyklý hrát na jednoho útočníka. A Tomáš Rosický mě dost doplňoval.
Ale přece jen to je jiné ... Dlouhán místo typově úplně jiného útočníka...
Jen jsem se vyměnil já a Milan Baroš. Systém zůstal stejný. Jen mi to kluci mohli dát i víc vzduchem do soubojů. Milan to dostává víc do běhu. Ale myslím, že nám to šlo dobře.
Kdy jste vůbec začal tušit, že budete v základu?
Bylo jasné, že Milan má problémy, nějakou dobu byl bez přípravy. Na srazu jsme pořádně poprvé trénovali ve středu, už s nácvikem na zápas, to se dalo už hodně vytušit.
Jaké to bylo proti obraně podobných dlouhánů jako jste vy, nikdo neměl pod 185 centimetrů...
Hrálo se mi dobře. V tom nebyl problém.
Bylo to pro vás víc i o dřině, když to srovnáte třeba se zápasy ve vašem bundesligovém působišti?
Takhle v jednom je to víc o běhání, to je fakt. S bundesligou to vychází tak nastejno.
Tomáš Pekhart (vlevo) přehazuje míč přes Miodraga Džudoviče z Černé Hory.foto: Právo/Petr Hloušek
Co ještě může vzít českému týmu postup na Euro?
Kdyby domácí dali rychlý gól. To balkánské soupeře dokáže nakopnout. A nejen je. Bylo by to blbý. Na druhou stranu nám by rychlý gól taky pomohl. Pak by soupeř musel dát čtyři.
Tady jejich fandové vypadali zamlkle. Nemůže vás ale přece jen zaskočit slibovaná pekelná atmosféra?
Viděli jsme šoty z jejich zápasů, I jejich oslavy gólů. Jsou to bláznoviny. Opravdu to hodně prožívají. Ale my si zase musíme hrát svou hru, pozorně odzadu.
