Článek
Sparta z účasti v elitní soutěži vytěžila už více než miliardu korun a především díky tomu se stala ekonomicky nejsilnějším klubem v zemi. Nejvíce - v obou případech téměř čtvrt miliardy korun - vydělali sparťané v sezoně 1999/2000 a o dva roky později, kdy postoupili do osmifinálové skupiny. Při své poslední účasti získali 112 miliónů korun.
Právě s touto sumou mohou téměř najisto počítat v případě středečního postupu také slávisté, i když konečná suma by závisela na tom, kolik by ve skupině uhráli bodů. V každém případě je to částka, která má klíčový význam i pro mnohem bohatší kluby. Příklady z minulých let to dokazují: krach Dortmundu začal právě tím, že se klub nedokázal dostat do ligy milionářů.
Ani špičkové anglické kluby si nemohou dovolit v Lize mistrů chybět, zvláště když v jejich případě vynáší postup mnohem větší částky. Účastníci totiž dostávají také podíl ze zisků televizní sledovanosti a ty jsou v případech klubů z Premier League pravidelně nejvyšší, nemluvě o vyšších sportovních cílech, které mají v soutěži. "Jde o velké peníze, zaváhání si nemůžeme dovolit," potvrdil tuto pravdu i manažer Arsenalu Arséne Wenger, když hodnotil situaci Arsenalu před odvetou se Spartou.
Produkt navíc každým rokem získává na hodnotě. AC Milán za loňský triumf sice vyinkasoval včetně prodeje vstupenek částku blížící se 1,2 miliardě korun, ale experti oceňují celkový přínos pro šampióny ještě mnohem výše. S případným úspěchem se totiž pojí i nové výhodné sponzorské smlouvy, zvýšený merchandasing a další výtěžky. V součtu tak má hodnotu vítězství v Lize mistrů až sto miliónů eur, v přepočtu téměř tři miliardy korun.
