Článek
I přes absenci Matějovského, Sionka a Wilfrieda jste nastupovali k prvnímu zápasu play off v roli favoritů a duel se Žilinou jste měli zvládnout. Namísto toho jste dostali od slovenského mistra tvrdou lekci...
Logicky, protože jsme hráli strašně pasivně a ustrašeně, takže jsme zaostávali úplně ve všem. Zápas jsme absolutně nezvládli.
Takže psychický kolaps? Selhání pod tíhou důležitosti utkání a vidiny miliónů, o které jste hráli?
Spoluhráčům samozřejmě do hlavy nevidím, ale z místa stopera mám přehled o tom, jak si počínají. Jak se pohybují, jak jsou aktivní a nakolik chtějí hrát. Konfrontaci se Žilinou jsme prostě neustáli a hlavně psychicky ji nezvládli.
Jenže právě v psychice a zkušenostech jste měli mít jasně navrch... Na Žilině však tento handicap nebyl ani trochu znát, naopak vás školila téměř ve všem!
To proto, že jsme jí cestu k vítězství strašně usnadnili. První poločas jsme ještě alespoň trochu hráli, dokonce jsme mohli jít do vedení, protože jsme měli tutovou šanci, ale jakmile po přestávce Žilina skórovala, hru úplně ovládla.
Obránce Sparty Erich Brabec (vlevo) v souboji s Tomášem Oravcem ze Žilinyfoto: Právo/Jan Handrejch
Skutečně velká bída, kterou jste po přestávce předváděli...
Nechávali jsme Slovákům prostor, takže se snadno dostávali k odraženým míčům, otevřeli jsme hru a oni nás trestali. Aby ne, když jsme podali nejhorší podzimní výkon.
Možná i proto, že distancované trio Matějovský, Sionko a Wilfried až příliš chybělo...
Dokonce víc, než bychom si přáli. Přitom Sparta má natolik široký kádr, že by si s jejich absencí měla poradit.
Jenže neporadila! Třeba takový gambijský útočník Ceesay vám dělal neskutečné problémy. Cožpak jste na něho nebyli nachystáni?
Ale byli! Věděli jsme, že je to kvalitní fotbalista, jenž dobře pokrývá míč a je silný v soubojích i s balónem, jenže stejně jako všichni jeho spoluhráči dostával až příliš prostoru a volnosti.
Proto jste se před druhým gólem pustil tak ostře do Hohenedera?
Pracovaly emoce, já viděl a cítil situaci jinak než on. Bohužel se právě z této situace zrodil roh, po němž dala Žilina druhý gól. Blažek sice přiznával, že měl jít na centr důrazněji, ale my nechali na přední tyči tři volné hráče, což je fatální selhání nás hráčů a nikoli brankáře.
Ona ovšem i první inkasovaná branka byla laciná a zrodila se po fatální chybě...
Dostal jsem ránu do břicha a chviličku ležel otřesený ve vápně, takže jsem závěr akce neviděl. Nechci proto hodnotit, jak se kdo měl zachovat. Sám jsem byl překvapený, že míč skončil v síti.
I po prohře 0:2 jste se nechal slyšet, že víru v postup neztrácíte. To jste skutečně takovým optimistou? Skutečně věříte, že můžete Žilinu na jejím hřišti dvougólovým rozdílem porazit, když v sestavě bude chybět nejen Matějovský, ale i vy s Řepkou?
Třeba naše absence mužstvu prospěje. Sionko s Wilfriedem už nastoupí a možná přinesou oživení. A hlavně – podobně bídný výkon jako v úterý snad už v odvetě nezopakujeme. Proč bychom tudíž v Žilině nemohli vyhrát?!
Protože slovenský mistr je někde jinde, než když jste proti němu hrál na evropské pohárové scéně v dresu Slavie a třikrát s ním uhrál bezgólovou remízu...
Spíše bych řekl, že tentokrát podal můj tým nejhorší výkon ze čtyř pohárových konfrontací, k nimž jsem proti Žilině nastoupil.
