Článek
"Je to šílená chvíle, svou intenzitou srovnatelná s vítězstvím ve finále Eura 2000 díky zlatému gólu proti Itálii," píše sportovní deník L'Équipe. Zdůrazňuje, že na klubové úrovni francouzský fotbal naposled zažil podobný úspěch v roce 1996, kdy Bordeaux ve čtvrtfinále Poháru UEFA porazilo AC Milán a po výhře nad Slavií Praha neuspělo až ve finále s Bayernem Mnichov.
Kontinentální objev sezóny Monako vyřadilo nezpochybnitelným, nezapomenutelným a výjimečným vítězstvím Real i s jeho hvězdami a takřka úředním titulem nejlepšího klubu světa, velebí L'Équipe vedoucí celek francouzské ligy, který dokázal doma vymazat dvougólové manko po prohře 2:4 v Madridu.
Za výjimečný označil výkon Monaka i deník Le Figaro. Svěřenci madridského kouče Carlose Queiroze si podle něj na malém stadionu Monaka s kapacitou 18 000 diváků doslova prošli peklem. "Pro Monako je to neuvěřitelný výkon, ohromující překvapení," soudí Le Figaro.
Real se zřítil do propasti
Za "pád do propasti" označil vyřazení fotbalistů Realu Madrid ve čtvrtfinále Ligy mistrů španělský deník El Mundo. V článku nazvaném Madrid se v Monaku zřítil do propasti píše, že Real prožil jednu z nejčernějších nocí ve své novodobé historii. Naopak domácí tým na stadiónu Ludvíka II. naplnil sen, jenž se zdál neuskutečnitelný.
"Jako porcelánová váza se rozbil Real v druhé půli před mrňavým Giulym a Morientesovou hlavičkou," vychvaluje list střelce úterní odvety.
Stejně jako výkon fotbalistů zaujalo představení monackého prince Alberta, kterému El Mundo věnoval celý samostatný článek. Albert ve své lóži fandil domácímu týmu jako posedlý - klubovou šálu kolem krku, gesta, grimasy, poskoky, máchání rukama. Jeho otec kníže Rainier naopak zachovával vladařskou důstojnost, jak káže modrá krev, ačkoliv i jeho radost musela být nezměrná.
