Hlavní obsah

Komentář Vladimíra Martince: nad Dudou bych hodně přemýšlel

PRAHA

Zamyšlení nad ukončenou finálovou sérií hokejové extraligy, porovnání soupeřů i úvahu nad možnou nominací finalistů pro nadcházející mistrovství světa ve Finsku. To vše přináší další z komentářů Vladimíra Martince pro Novinky.cz.

Foto: Archiv

Vladimír Martinec

Článek

Finálová série mezi Pardubicemi a Slavií potvrdila má nedávná slova. Soupeři byli skutečně maximálně vyrovnaní a historické finále hrané na sedm zápasů přineslo divákům dostatečnou hokejovou podívanou.

I když první zápasy moc pěkný hokej nepřinesly, bylo vidět, že se obě mužstva ještě oťukávají. Navíc mi vadily místy nepříjemné reakce hráčů. Následně šla ale kvalita nahoru, hlavně pardubická obrátka v sérii byla velkou podívanou.

Škoda, že sedmé utkání už byla spíš křeč. Bylo vidět, že obě mužstva mají všeho dost a fakt, že jediné utkání rozhoduje o všem, jim svazoval nohy. Na Slavii byl vidět útlum, který přišel po dvou neproměněných 'mečbolech', Pardubice se těžce srovnávaly s očekávaným povinným vítězstvím. Nakonec rozhodla jediná branka...

Slavia může děkovat hlavně Málkovi

S koncem ligových soutěží se většinou zmiňují největší osobnosti jednotlivých kádrů. Já na tuhle otázku hledám odpověď těžce. Určit ty největší není vůbec jednoduché, ale pokusím se.

Ve Slavii byl podle mne nejdůležitějším mužem Roman Málek. Na jeho výkonu stálo nebo padalo celé mužstvo. Hlavně jeho zásluhou mohou Pražané slavit titul, i když si taky vybral jeden nebo dva slabší momenty.

Vůdcem týmu se stal Josef Beránek. Je to veterán, zkušený hráč, bylo vidět jak velkou přirozenou autoritu v mužstvu má. Nevím jestli na hráče zvyšuje v kabině hlas, ale dokázal ze své pozice tým ukočírovat, odvedl opravdu kus práce.

Ještě těžší je vybrat někoho z pardubického kádru. Tady podle mého skutečně výrazná osobnost chyběla. Byli samozřejmě hráči, kteří zazářili. Třeba Petr Sýkora, ale bylo to třeba jen v jednom utkání.

Nečekaný výpadek Slavie v pátém utkání

Zajímavý moment letošního finále přišel, když Slavia vedla v pátém utkání v Pardubicích 3:1 a chyběla ji prakticky jen jedna třetina k titulu. Všiml jsem si, že v tu chvíli jako by se Pražané zalekli, že by mohli prvenství skutečně získat.

Úplně přestali hrát, jen pasivně bránili a nakonec prohráli v prodloužení. Je velice těžké tento stav definovat a taky se obtížně hledá příčina. Špičkové mužstvo by se do téhle situace ale nemělo vůbec dostat. Čekat, že se během 20 minut nic nestane, se v hokeji nedá.

Zamrzela mě situace z posledního zápasu, kdy se slávisté handrkovali s rozhodčími o soupisku Pardubic a úmyslně zdržovali hru. Bylo to až trapné, přesně podle pravidla, které neuznávám: účel světí prostředky... Přitom stačí připsat jména do volného políčka a je vše vyřešeno.

Reprezentační start Dudy je oříškem

Nechám se taky překvapit, koho povolá Slavomír Lener do reprezentace. Jak bych se rozhodoval já? Opět to není úplně jednoduché, ale asi bych se obrátil na oba gólmany, Málka i Svobodu. Z východních Čech by se mohl ke kádru přidat Petr Sýkora, Michal Mikeska i Petr Mudroch. A asi bych vsadil i na Ladislava Lubinu.

Ze Slavie bych si vzpomněl na Beránka, v dobrém světle se jevil i obránce Hejda. Jen nevím, jak bych si počínal v případě Radka Dudy. O něm bych hodně dlouho přemýšlel.

Nechci aby to vyznělo nějak špatně, jako hokejista je skutečně skvělý a do reprezentace určitě patří. Ale ta jeho povaha... Když jsem viděl během finále, kolikrát ještě po odpískání 'šel' do soupeře. Rozhodčí na šampionátu by nemuseli být tak benevolentní jako u nás v lize a zbytečná vyloučení v kritických chvílích můžou nadělat pěknou paseku.

Reklama