Raději bych dal gól jinému soupeři, nejásal Morata nad svými trefami, zato Buffon se vznášel až v nebi

Tehdy v Manchesteru lapal Gianluigi Buffon jako bůh, ale nic platné to stejně nebylo. Vychytal sice bezbrankovou remízu, při penaltovém rozstřelu ho Seedorf a Kaladze nepřekonali, jenže Serginho, Nesta a Ševčenko mu gól dali.

Zato bilance exekutorů Juventusu, který se tehdy musel obejít bez distancovaného českého Grande Paola, byla tristní. Jen Trezequét a Del Piero uspěli, takže Stará dáma se vysněného triumfu nedočkala.

A Buffon se už pomalu smiřoval s tím, že se ho už nedočká nikdy. Jenže v sedmatřiceti další šance přece jen přišla. Jako poslední z oné manchesterské party se jí dočkal.

„Fantastické, chlapi," napsal na twitter Alessandro Del Piero, který na Old Trafford sice svou penaltu proměnil, ale stejné šance jako Buffonovi se mu už nedostane.

Proto alespoň gratulace hned poté, co Juventus uhrál v semifinálové odvetě Ligy mistrů na madridském San Bernabeu remízu 1:1 a po dvanácti letech zase postoupil do finále.

A to přitom ještě před osmifinále sportovní ředitel turínského klubu Pavel Nedvěd střízlivě prohlašoval: „Ambice nám nechybí, ale k favoritům rozhodně nepatříme. Ke kvalitám protivníků kalibru Realu Madrid či Barcelony nám ještě pořád krůček chybí. Hrát se však dá s každým."

Jeho tým to dokázal. V osmifinále s Dortmundem, ve čtvrtfinále s Monakem, teď i s obhájcem trofeje Realem. Paradoxem je, že se jeho katem stal fotbalista, který byl loni v létě ze San Bernabeu vyobcován jako nepotřebný. A ke všemu do turínského Juventusu.

Álvaro Morata přesto nejásal ani nad trefou v první semifinálové partii, natož aby ji teatrálně oslavoval v odvetě, i když pro Starou dámu znamenala postup do finále. A ke všemu po dvanácti letech čekání!

„Byl to pro mě hořkosladký pocit. Hodně podivný, protože bych si přál skórovat proti jinému týmu než právě proti Realu. Proto jsem ani góly nechtěl slavit," vyznával se Morata z dojmů, které ho zaplavovaly, a děkoval domácím fanouškům za přijetí, jehož se mu při návratu na San Bernabeo dostalo. A domácím hráčům za to, že mu přáli před cestou do Berlína vše nejlepší a přidávali, aby ve finále nad Barcelonou jeho tým vyhrál.

„Byly to pro mě dva těžké zápasy. V Turíně a v Madridu zase. Cítil jsem se hodně zvláštně, protože mám v Madridu spoustu přátel. Musel jsem se proto rychle soustředit na hru," netajil, že se na obě konfrontace proti bývalému týmu maximálně koncentroval.

Právě to mu pomohlo k tolik důležitým gólům. V Turíně, v Madridu pak obzvlášť. Díky tomu se stal dvaadvacetiletý Morata pro příznivce Juventusu stejným hrdinou jako o patnáct let starší Buffon, na němž Bale, Ronaldo, Rodríguez a spol. vytrvale ztroskotávali.

Pravda, Ronaldo ho z pokutového kopu překonal, ale tentokrát neměly pro Buffona penalty tak hořkou pachuť, jako před dvanácti lety při finále na Old Trafford.

"Připadá mi to skutečně osudové," vznášel se veterán mezi tyčemi Juventusu Buffon až někde v nebi.