Článek
Vzpomínáte často na finále v Manchesteru před dvanácti lety, do něhož jste kvůli karetnímu trestu nesměl zasáhnout?
Abych nevzpomínal, když šlo o vrchol mé kariéry. Ten rok se nám povedlo téměř úplně všechno. Tedy až na finále, které jsme po penaltovém rozstřelu prohráli. Proto doufám, že se historie nebude opakovat.
Už se opakuje v tom, že jak v Manchesteru, tak i teď v Berlíně budete sedět jen na tribuně...
Však si také ze mě v Turíně dělají legraci, že se na naše finále v Lize mistrů pokaždé jen dívám.
Jenže tehdy jste proti AC Milán na Old Trafford nemohl nastoupit, i když jste měl vrcholnou formu. Švýcarský sudí Maier vám v semifinálové odvetě s Realem ukázal osm minut před koncem žlutou a vy jste se na finále musel pakovat na tribunu.
A tam to bylo hrozné. Ohromně mě štvalo, že nemohu hrát. Dokonce tak, že jsem si při závěrečném ceremoniálu nešel ani pro medaili. Tentokrát mě místo na tribuně samozřejmě nemrzí, protože jsme postup do finále nečekali.
| Jako funkcionář bych si cenil triumfu mnohem víc. |
|---|
Takže sledovat finále jako hráč bylo emotivnější než teď, kdy se budete z lóže dívat jako jeden z ředitelů Juventusu?
Naopak, v Berlíně budu prožívat finále mnohem emotivněji. Když jsem ještě sám hrál, věděl jsem, co mám během zápasu dělat a znal emoce jen ze hřiště. Teď v nové roli cítím odpovědnost za celý klub, takže to budou daleko větší nervy a napětí.
Znamená to snad, že byste si případného triumfu cenil víc jako funkcionář?
Kdybychom dotáhli tažení Ligou mistrů v Berlíně do vítězného konce, znamenalo by to pro mě v současné funkci strašně moc. Poznal jsem totiž chod a činnost klubu ze všech stran, uvědomuji si, kolik lidí muselo pro úspěch pracovat a co všechno odvedli a udělali. Jako hráč jsem takovéto věci vůbec nevnímal.
Před dvanácti lety jste o finále přišel, dres Juventusu jste však oblékal ještě šest dalších sezón. Věřil jste v těch letech, že byste si mohl o tolik ceněnou ušatou trofej ještě někdy zahrát?
Samo sebou že jsem doufal, že se do finále zase dostaneme. Vždyť my třeba v sezóně 2005/06 měli výborné mužstvo. Jenže pak přišla aféra, která nás smetla až do druhé ligy.
A s ní i konec snění o tom, že byste mohl také někdy Ligu mistrů vyhrát...
Měl jsem jiný cíl - dostat Juventus zase zpátky do Serie A. Povedlo se mi to, ale v té době jsme neměli tým, který by mohl pomýšlet na vítězství. Teď, a hlavně v příštích letech, je tomu už ovšem jinak.
| Gigimu finále nezávidím, ba naopak... |
|---|
Z mužstva, které v roce 2003 bojovalo na Old Trafford s AC Milán o triumf v Lize mistrů, zůstal v současném kádru Juventusu už jen brankář Buffon. Závidíte mu, že vydržel a finále si zase zahraje?
Naopak, já Gigimu strašně přeju, že v Berlíně po dvanácti letech k finále zase nastoupí. Je to skvělý gólman, světová extratřída. A vítězství v Lize mistrů je jediným primátem, který mu v jeho sbírce osobních úspěchů chybí. Však také bylo v semifinálové odvetě v Madridu vidět, co pro mužstvo dokázal udělat a jak všechny kolem sebe hecoval, jen abychom se do finále dostali.
Nehecoval vás Buffon, že jste měl ještě šest let na trávníku vydržet a finále byste si zahrál také? Vždyť třeba Jágr startoval na světovém šampionátu i ve třiačtyřiceti!
Jenže fotbal je jiný než hokej, kde si člověk přece jen trochu odpočine. Na trávníku to dost dobře nejde. A rvát něco až do mrtva, jak já říkám, to už také nešlo.
Teď to rvete jako funkcionář. A funkcionář úspěšný, protože italské tituly, triumfy v poháru a teď i postup do finále Ligy mistrů to dokládá. Představoval jste si, že novou roli tak hravě zvládnete?
Ale já se přece pořád hodně učím a sbírám zkušenosti. A nijak netajím, že první tři roky jsem ve všem dost plaval.
Co jste si vůbec před pěti lety řekli s prezidentem Juventusu, když vás do nové funkce instaloval?
Dali jsme si za cíl dostat se tam, kam jsme patřili dřív. To se povedlo, neboť jsme čtyřikrát vyhráli titul. Jenže my chtěli víc - prosazovat se i v Evropě.
| V Evropě je pět týmů lepších než Juventus. |
|---|
Teď se vám to konečně povedlo...
A dost nečekaně, protože v Evropě je pořád minimálně pět celků, které jsou lepší než my a jsou lépe připraveny na to, aby vyhrály Ligu mistrů. Jenže takhle soutěž je zvláštní, neboť je zapotřebí i kousek štěstí, aby se postupovalo dál. A my to štěstí letos měli, takže jsme se dostali až do finále, kde budeme chtít naše tažení završit.
Mluvíte o nečekaném postupu. Nebylo by spíše na místě říkat, že postup do finále přišel vzhledem k peripetiím, jimiž si Juventus prošel, příliš brzy?
Brzy to není. V létě se nám povedlo mužstvo posílit zkušenými hráči jako je Evra a spol., takže jsme hráli dobrý fotbal.
Jak se vůbec za poslední dobu změnil váš Juventus?
Posun je zřetelný. Během posledních pěti let, kdy získal v italské lize čtyři mistrovské tituly v řadě, se změnil zásadně. Do italské špičky se vrátil a dominuje v ní, na evropské scéně ale tomu zatím tak není.
Ale na cestě do Berlína už jste přece vyřadili druhého španělského giganta Real Madrid, který navíc vítězství v Lize mistrů obhajoval. Bude to proti Barceloně ještě těžší?
Aby ne, když Barcelona nejvíc gólů dává a sama skoro žádné nedostává, takže je momentálně nejlepším mužstvem na světě. Finále jsou ovšem specifická, neboť vůbec nerozhoduje to, kdo je favoritem. Do hry vstupují emoce, rozhoduje momentální forma, záleží na tom, jak se kdo právě vyspí. Stát se prostě může cokoli, takže věřím, že Barcelonu potrápíme a navrch předvedeme dobrý fotbal.
Existuje vůbec recept, jak jí úspěšně vzdorovat a třeba i porazit?
Nesmíme se stáhnout, zalézt k vlastní bráně a přenechat Barceloně iniciativu. Na to jsou totiž Katalánci zvyklí a umí si s takovýmto soupeřovým pojetím poradit. Nějaký gól by nám určitě dali.
Je vůbec možné taká esa, jakými jsou Messi, Neymar a Suárez uhlídat a eliminovat?
Uhlídat se dá každý. Zvláště ve finále Ligy mistrů, které je specifickým utkáním. I proto myslím, že naše partie je otevřená, i když favoritem je Barcelona.
Takže s čím na Messiho a spol. vyrukujete?
Musíme dělat Barceloně problémy naší ofenzivou, protože jinak by to s námi nedopadlo dobře.
| Messi je někde úplně jinde než všichni ostatní. |
|---|
To je taktika, kterou s koučem Allegrim a hráči vymýšlíte, když s nimi den co den pravidelně trénujete?
Na hřišti jsem skutečně každý den, s trenérem i hráči se v jednom kuse bavím a pochopitelně probíráme nejen momentální formu našich fotbalistů, ale i to, jak by se dalo na Barcelonu vyzrát.
A na co jste přišli?
Na podobný talent, jaký v sobě mají Messi, Neymar a Suárez se strašně těžko něco vymýšlí. Hlavně proto, že jsou naprosto nepředvídatelní a jsou to oni, kdo je schopen vymyslet cokoli. S tímto triem nastupuje každé mužstvo k zápasu s tím, že ještě před úvodním hvizdem Barca 2:0 vede.
Zkuste toto hvězdné trio charakterizovat a zhodnotit trochu blíže.
Messi se těžko hodnotí, protože je to fotbalista, který je díky svému talentu někde úplně jinde než všichni ostatní. Ostatně, čtyři Zlaté míče, které získal, o tom mluví jasně. Neymar má do podobných sfér nakročeno stejně jako Messi. Vždyť už teď dal v brazilské reprezentaci téměř padesát gólů. Vzhledem ke svému věku se tak podle mého může stát nejlepším fotbalistou všech dob. A nejen v Brazílii. Suárez pak toto trio dotváří a náramně se do něho hodí. Kontaktní, strašně agresivní hráč, který ví, kde má být a jenž dokáže akce fantasticky zakončovat.
Jenže vy máte nejlepší obranu, na kterou narazí nejlepší útok.
Kvalitní obranu máme, Barcelona má zase kvalitní útok, takže uvidíme, jak vzájemný souboj dopadne. Není to jen o soupeři, ale i o nás, protože i my mu chceme útočnou aktivitou dělat problémy.
Takže recept přece jen máte?
Nic nebudu prozrazovat, protože každou maličkost potřebujeme zatajit. Jedno však tajit nemusím - ze všech našich hráčů cítím strašnou chuť a odhodlání dokázat, že jsme ve finále právem.
Několikrát jste v průběhu rozhovoru naznačil, že si věříte. Opravdu myslíte, že jste schopni Barcelonu porazit a trofej získat?
U nás tomu věří každý, protože jinak bychom přece nemuseli do Berlína vůbec jezdit. Proto děláme vše pro to, abychom se na finále připravili co nejlépe.
| Chiellini ani Evra na Suárezovy excesy nemyslí. |
|---|
Hlavně Chiellini a Evra jsou asi na finále náramně motivovaní. I třeba kvůli Suárezovi, jehož excesy na vlastní kůži zažili a kterého teď budou mít proti sobě.
Na Suáreze a věci s ním související rozhodně nemyslí, protože všichni do jednoho se soustřeďujeme na finále. Na to, abychom poslední krok udělali.
Podpoří vedení Juventusu tento krok i nějakou speciální motivační prémií?
Prémie byly vypsané za vítězství v lize, Italském poháru a teď i za výhru v Lize mistrů. Ale o žádný výjimečný finanční stimul se nejedná, zůstali jsme u odměn stanovených na samém začátku sezóny.
