Trenér? Spíš jsem manažer, vysvětluje reprezentační kouč Šilhavý

Netají, že si musí na roli reprezentačního kouče zvykat. Roli novou, předtím nikdy nepoznanou. Jako Brücknerův asistent sice po léta nahlížel do jemné alchymie, kterou musí trenér národního mužstva zvládat, ale teď je na něm, aby ji sám mixoval a každým správně voleným slovem potřebné dávky ingrediencí odvažoval.

„Na všechno je strašně málo času," posteskl si ostatně Šilhavý i v Gdaňsku.

Gleb Garanich

V Liberci, Dukle, Slavii, ale i na všech předchozích klubových štacích byl zvyklý na stejný hráčský kádr, s nímž mohl pracovat, jenž měl neustále pohromadě a na který působil prakticky den co den.

Jenže najednou vakuum. Dva tři týdny, měsíc, třeba i čtvrt nebo dokonce půl roku.

„A kdyby jen to. Nějaké hráče si vyhlédnu, začnu s nimi pracovat, jenže při dalším srazu je všechno jinak, protože se zraní a já musím začít s jinými. A na všechno je jeden, dva tři tréninky. Jako teď před Polskem," povzdechne si.

„Proto se snažím přípravu na hřišti kompenzovat alespoň sezeními u videa," hledá možnosti, jak mluvit a působit na hráče i během krátkých srazů co nejvíc.

„U reprezentace je to spíše o manažerské roli. O telefonu neustále v ruce. O sledování hráčů. O citu vybrat ty, kteří mají momentálně formu. O atmosféře, která je přiměje k tomu, aby se do reprezentace těšili, jezdili na srazy rádi a pak při zápasech národního mužstva prokázali hrdost, že za něj hrají," shrnuje Šilhavý filozofii, k níž dospěl po boku trenérského doyena Brücknera a v níž se teď sám utvrzuje.

Zatím úspěšně, protože v prvních dvou střetnutích prokázala reprezentace nesporný progres. Herní, především ale morální.

„Ale my ho musíme prokazovat znovu a znovu. Budujeme nový tým, od něhož budeme požadovat úspěchy. Už v nejbližším horizontu, jímž je kvalifikace o EURO 2022. Nejde to tak rychle, jak by si mnozí přáli, chce to trpělivost a cit pro volbu správných hráčů," připomíná nový kouč národního týmu premisy, jimiž se řídí.

Teď před přátelskou konfrontací s Poláky a následným soutěžním duelem se Slováky samo sebou také.

„I proto nedělám mezi těmito zápasy rozdílu, byť se každý z nich může jeví jinak. Ale jde o mezistátní utkání, v nichž chceme předvést co nejlepší fotbal. A také podat minimálně stejné výkony, jako v říjnu v Trnavě a poté v Charkově. I proto hráčům připomínám, že obhajovat je vždy těžší, než hrou a výkonem zajmout v jednom či dvou předešlých zápasech," netají Šilhavý, že i podobné aklamace do náplně práce reprezentačního kouče prostě patří.

A to přesto, že jde o akcentování zdánlivých samozřejmostí.

Jenže reprezentační trenér je především manažerem, na což si Šilhavý po pár týdnech u národního týmu už také zvykl.