Baroš: Vzestup Lyonu určitě přijde v Lize mistrů

Sešli jsme se po delším čase a na těžkém terénu s kvalitním soupeřem odehráli výborný zápas. Ukázali jsme, že tohle mužstvo má velkou sílu a nemusíme se nikoho a ničeho v kvalifikaci bát. Samozřejmě vždy respektujeme kvalitu soupeřů.

To je pravda. Belgičanům jsem vstřelil svůj první gól v reprezentaci. V odvetě baráže v roce 2001 v Praze jsem v duelu s nimi dostal červenou kartu a nepostoupili jsme na mistrovství světa. Jsem rád, že jsem si ve středu s nimi vylepšil vzájemnou bilanci. Gól jsem nedal, ale vyhráli jsme.

Máme to dobře rozehrané. Velmi důležitý bude březnový duel doma s Německem. Když se nám zápas povede a vyhrajeme, budeme hodně blízko, ale ani případný neúspěch nás nesrazí. Na podzim jsme uhráli důležité body venku se Slováky a Iry, doma jsme porazili Wales. Když neztratíme domácí neporazitelnost a ještě přivezeme nějaké body z venku, nemám obavu. Oni si naši pronásledovatelé také něco vezmou mezi sebou.

Určitě to je pozitivní záležitost, protože jsme se s klukama dlouho neviděli. Takový zápas je dobrý k tomu, abychom oprášili některé návyky, popovídali si, přišli po rutině v klubech na jiné myšlenky.

Nic nevypouštíme, všechno chceme vyhrát, to jsme ukázali jasně i ve středu v Bruselu. Asi nikdo nejde do zbytečného rizika a neriskuje zranění. Ale to je logické. V těchto zápasech nejde tolik o výsledek.

O žádné krizi v Olympique nemůže být řeč, prostě se nepovedlo pár zápasů. Je to o jediném - chytit se, což by mělo přijít už v nejbližším utkání. Osobně jsem tam maximálně spokojený, protože ten tým je jinde než Aston Villa a jeho ambice jsou také mnohem výš.

To určitě ne, Lyon na to není zvyklý, ale trenér Houllier má logické vysvětlení. Ve francouzské nejvyšší soutěži má mužstvo pořád dostatečný dvanáctibodový náskok. Zimní příprava byla hodně tvrdá do poslední chvíle, protože cílem je uspět v Lize mistrů. Ta přijde ve druhé polovině února a AS Řím nebude nijak lehkým soupeřem. V té době by se měl tým zvednout. Není důvod tomu nevěřit.

Stalo se nám to dvakrát a nic příjemného to není. Trochu to svědčí o tom, co jsem říkal o načasování formy. Na Lyon se snaží každý vytáhnout a štěstí se někdy přikloní k soupeři. Ve fotbale to tak prostě chodí. Herně na tom nejsme špatně, šancí si dokážeme vytvořit dost, ale nedáváme je, v tom je problém. Nepochybuji o tom, že se to otočí. V mužstvu jsme pozitivně naladěni. I ve výsledkově nepovedených utkáních je vidět, že máme velmi kvalitní a silné mužstvo.

Určitě mi to pomáhá. V Lyonu jsem šťastný, opět se mi začalo fotbalově dařit, takže si přeju jediné, aby to tak pokračovalo a forma se ještě zlepšovala.

Zatím je předčasné něco hodnotit. Jsem tam pár týdnů a především se rozkoukávám. Určitě jiné je vnitřní klima a ambice týmu. Je to velkoklub, jako Liverpool. Tlak na klub a hráče je větší, než v Aston Ville. I fotbal je jiný, víc se tu kombinuje, hraje po zemi, to mi sedí. Ve francouzské lize se ale mnohem víc pískají sebemenší kontakty, čehož zejména útočníci hodně zneužívají.

Učím se a chytám, co se dá. V kabině si vystačím většinou s angličtinou, i když trenér už na mne mluví francouzsky a jen když je něco opravdu potřeba, řekne mi to anglicky. Horší to je v restauraci. Bývá problém si objednat, protože francouzský personál moc rád anglicky nemluví. Momentálně mám ještě starosti s hledáním bydlení, už bych se rád z hotelu přestěhoval do svého. Jakmile něco najdu a usadím se, věnuji se francouzštině ještě víc.

Bydlím v centru Lyonu, kolem hotelu je spousta restaurací, ale vyzkoušel jsem jich jen pár, protože jsme s mužstvem pořád na cestách. K ochutnání francouzských specialit jsem se prakticky ještě nedostal.