Hlavní obsah

Šmicer: Z české ligy mám respekt, ale do Slavie bych šel

Vladimír Šmicer zatím ještě netuší, kde v příští sezóně skončí, sám už ale zahájil letní přípravu. "Dal jsem si deset dní úplné volno. I když už jsem zdravý, chtěl jsem si pořádně odpočinout," líči čtyřiatřicetiletý záložník v rozhovoru pro Právo.

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Vladimír Šmicer

Článek

Ve středu jste si zahrál za Dolní Chabry proti Admiře Kobylisy. Měl pro vás tento zápas nějaký větší význam?

Bylo to poprvé o dovolené, co jsem hrál fotbal. Dal jsem si totiž deset dní úplné volno. I když už jsem zdravý, chtěl jsem si pořádně odpočinout. Tímto zápasem jsem vlastně zahájil přípravu na novou sezónu. Občas si půjdu také zaběhat do lesa, zahraji si tenis, golf nebo fotbal.

Chabry hrály v dresech FC Liverpool…

Nevím, kde je vzali. Já ho měl na sobě poprvé od vítězného finále Ligy mistrů v roce 2005. A zase mi přinesl štěstí, dal jsem gól.

Říkáte, že jste zahájil letní přípravu. Už víte, v jakém klubu bude pokračovat?

Nevím, pořád je to otevřené a pracuje na tom můj manažer Pavel Paska. Nějaké nabídky ze zahraničí jsou. Budu je zvažovat. Chtěl bych do klubu, kde budu pravidelně hrát a spravím si po té nevydařené minulé sezóně chuť. Musí to být také klub, který má nějaké ambice, hraje o evropské poháry. Samozřejmě se budu ohlížet i na rodinu.

Slavia vaše získání vyhlásila jako svoji letní přestupovou prioritu…

Já vím. Mediálně to vypuklo až moc. Vůbec nic není domluvené, natož hotové a já bych nechtěl zklamat fanoušky tím, že jim budu teď něco slibovat. Všechno je otevřené. Je čas, nejsem pod žádným tlakem.

Zamlouvala by se vám Gambrinus liga?

Z české nejvyšší soutěže mám respekt. Spousta kluků zkusila návrat a měli to moc těžké. Tlak na ně byl obrovský. V zahraničí nejdu tolik s kůží na trh, doma ano. Pokud se ale už letos v létě vrátím, pak bych šel do Slavie. Jinam ne. Není to o penězích, ale o srdci. Strávil jsem v ní před odchodem do zahraničí devět krásných let. Její zájem mě moc těší.

Bordeaux tedy už považujete za uzavřenou kapitolu?

Dostal jsem od vedení klubu nabídku ještě na rok, ale ta byla spíš zdvořilostní. Připadá mi to, že ji ani nemysleli vážně. Mrzelo mne, že i když jsem byl zdravý, trenér mi nedal prakticky žádnou šanci. To narušilo moji pohodu, protože jsem chtěl v Bordeaux zůstat a zakončit tam kariéru. Věřte mi, že jsem k trenérovu chování nezavdal žádnou příčinu. Ale také jsem za ním nechodil, abych škemral o šanci. Byl jsem z toho zklamaný. Proto chci někam, kde dostanu stejnou příležitost se ukázat jako ostatní.

V posledních týdnech se hodně diskutuje o špatné hře a nedobrých výsledcích reprezentace, jak se na to díváte vy?

Reprezentace na jaře nehraje v pohodě jako na podzim, to vidí všichni. Projevuje se v tom víc faktorů. Trenér určitě hledá vhodné řešení na kraje zálohy, když skončili Poborský s Nedvědem, kteří tam hráli deset let. Tahle díra se těžko zalepuje. Tlak na hráče zvýšila ještě ta březnová aféra. Pod velký tlak se dostal i trenér. Ale pořád jsme na postup.

Jaké byste navrhl řešení?

Situaci uklidnit. Srovnat mužstvo psychicky, aby se mohlo soustředit jen na boj o postup, který má pořád ve svých rukách. Věřím, že porazíme Iry i Slováky a na mistrovství Evropy hrát budeme. Kluci to také tak cítí, mluvil jsem o tom s několika z nich. Věří, že si o letní přestávce odpočinou, pak potrénují, dostanou se do formy a na podzim to pojede.

Trenér Brückner stále říká, že mu chybíte i vy. Když budete hrát, mít formu a on by zavolal… Jak byste reagoval?

Přijal bych nominaci s radostí. Řekl jsem už mnohokrát, že národní mužstvo neodmítnu. Kluky znám. Samozřejmě mám svoje roky, ale věřím, že bych mužstvu mohl pomoci třeba i na dvacet nebo třicet minut. Základem je ale zdraví a forma.

Ale kromě Brücknera by vám šéfoval i Karel Poborský…

O to by to bylo příjemnější. Znám ho a vím, co od něj mohu čekat. I kluci přivítali, že bude dělat vedoucího mužstva. Věřím, že taky on svými zkušenostmi přispěje k uklidnění situace v mužstvu. Je to velká osobnost, která dokáže působit na hráče i na okolí, včetně novinářů.

Nemáte pocit, že mužstvo ztrácí podporu fanoušků?

Když se nedaří, stává se to, ale nic hrozivého v tom nevidím. Naopak mám pocit, že se v poslední době u nás zapomíná, že fotbal se hraje hlavně pro fanoušky. Ti jsou pak zklamaní. Není to jen o tom, jak se chováme k novinářům. Podporu fanoušků mužstvo potřebuje. Viděli jsme to na evropském šampionátu v Portugalsku, ale i v Německu, jak jsou naši fanoušci skvělí. Dokážou nás podržet, na ně nesmíme zapomínat.

Reklama

Související témata: