Hlavní obsah

Svěrkoš: Píchá mě v koleně, bojím se co z toho bude

OSTRAVA

Václav Svěrkoš po prvním utkání za Sochaux spěchal do Ostravy za rodinou a Právu se svěřil s obavou o svůj zdravotní stav. "V neděli mě napadlo, zda jsem vůbec měl v sobotu proti St. Etienne hrát. Zda nebylo lepší nechat koleno ještě v klidu," říká pětadvacetiletý útočník.

Článek

Rodina vám v Sochaux zjevně chybí, když při první příležitosti jste nasedl do letadla směr Vídeň a spěchal za svými holkami do Ostravy. Jak vás přivítaly?

Přijel jsem v neděli večer a malá Nina i přítelkyně Jana už spaly. Úžasné bylo, když se Nina ráno probudila a zjistila, kdo s ní v posteli leží. Po takové chvíli jsem toužil a těšil se na ni. Bylo to krásné pondělí, ale večer jsem musel zpátky do Francie.

Kdy si obě vezmete do Sochaux?

Už brzy, nejpozději na konci příštího týdne. Zatím bydlím v hotelu a čekám na byt, anebo malý domek. Jakmile bude, holky přijedou za mnou a už budeme spolu.

Jak se chová koleno, kvůli němuž jste vynechal pohárový zápas a musel omezit tréninky?

Píchá mě v něm pořád. Bojím se, co z toho bude. Takové problémy jsem ještě neměl. V neděli mě napadlo, zda jsem vůbec měl v sobotu proti St. Etienne hrát. Zda nebylo lepší nechat koleno ještě v klidu.

Čekalo se, že hrát nebudete.

Já vím. I francouzské noviny psaly, že hrát nebudu. Trenér Gillot mi však několik dnů před utkáním řekl, že si přeje, abych hrál. Nechtěl jsem zklamat jeho, ale ani fanoušky, kteří se na mne těšili.

Sochaux s vámi v sestavě porazilo St. Etienne 1:0. Bylo to teprve jeho druhé vítězství v ročníku. Jak jste si je užil?

Před zápasem jsem byl nervózní, ale na hřišti ze mě všechno spadlo. Když mě trenér v 75. minutě za stavu 1:0 střídal, měl jsem toho docela dost. Přece jenom tréninkové manko mám a je to znát. Oslavy vítězství v kabině pak byly silný zážitek.

Spálil jste jednu velkou příležitost vstřelit gól. Jaká to byla situace a jak jste si zmar vyčítal?

Ve finále jednoho z našich útoků jsem běžel sám na brankáře. Když jsem se k němu přiblížil, už přede mnou ležel a já jsem chtěl míč dloubnout nad ním do branky. Udělal jsem to špatně, protože on rukou na balón dosáhl a srazil jej. Nemohl jsem kvůli tomu spát. Ještě teď mě to mrzí. Dát gól hned v prvním zápase, to by bylo super.

Jak na to reagoval trenér a spoluhráči?

Nikdo mi nic nevyčítal. Trenér mi řekl klid chlapče, góly přijdou.

Co dorozumívání? Ve Francii se nenosí mluvit jinak než francouzsky.

V tomto týdnu se začnu učit mluvit a rozumět francouzsky s učitelkou. Nebudu sám. Bude učit ještě jednoho Brazilce, který je v Sochaux půl roku a stále je s francouzštinou vedle. Docela se těším.

Reklama

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články