Článek
V 68. minutě utkání Sochaux-Nice jste vstřelil vítězný gól. Jak jste jej a vítězství 1:0 oslavil?
Bohužel, skoro vůbec ne. Mám zašitou hlavu a moc jsem toho v noci nenaspal. Neměl jsem chuť na nějaké oslavy a ponocování už vůbec ne.
Co se stalo?
Běžela asi 10. minuta. Zpracovával jsem balón na prsou a snažil si jej pokrýt. Zezadu přiběhl borec a hlavou narazil do mě. I jeho museli zašívat.
Šil vás doktor přímo na hřišti?
Ne, obvázal mi hlavu a šil mě až v poločase.
Kolika stehy?
Pěti.
Jaký byl váš čtvrtý gól v sedmém utkání francouzské ligy?
Turek mi přihrál pod sebe mezi značku penalty a hranicí šestnáctky. Střílel jsem brankáři na pravou ruku pod břevno. Byla to pěkná akce.
Měl jste v utkání s Nice ještě jinou příležitost vstřelit branku?
Já ne, ale mí spoluhráči nevyužili dvě dobré v prvním poločase.
Čtvrté vítězství Sochaux po vašem příchodu v lednu, když do té doby tým zvítězil jen jednou, a k tomu vaše góly z vás musejí dělat obletovaného a oslavovaného hrdinu. Je to tak?
Samozřejmě nějaké ohlasy jsem zaznamenal. Lhal bych, kdybych řekl, že mi nic neříkají. Samozřejmě jsem rád, ale v oblacích určitě nelétám. Zůstávám ve střehu. Jeden nikdy neví, co bude zítra. Pohled na tabulku je sice mnohem pěknější než byl na začátku roku. Stačí ještě chvíli pokračovat v sérii, kterou máme, a poskočíme vysoko. Naše priorita se ale nemění. Chceme se zachránit. Na nic jiného nemyslíme.
Určitě jste středem zájmu médií. Jak s nimi rozmlouváte? Francouzsky sotva.
Novinářům samozřejmě vycházím vstříc. Jsem domluvený s tiskovým mluvčím klubu, že mohu odpovídat v angličtině, lépe však v němčině.
Kdy do Sochaux přestěhujete přítelkyni Janu a dceru Ninu?
Představte si, už zítra. Dnes pro ně jedu do Ostravy. Z toho mám obrovskou radost.