Článek
"Pokud jde o medicínu, tak jsem tak trochu expertem na kolena a podkolenní šlachy. Ale o kolapsech toho moc nevím," začal Rosický svou úvahu o porážce s Tureckem na svých oficiálních webových stránkách www.rosickytomas.com. "Všichni říkají, že to byl kolaps. Nevím, jestli může dostat kolaps jedenáct lidí najednou. Málem jsem byl ten dvanáctý. Měl jsem chuť říct zdravotníkům o kyslíkovou bombu," pokračoval.
Turci to otočili a my nehráli
Výpadek svých kolegů během posledních patnácti minut si nedovede vysvětlit. "Neumím tomu přijít na kloub. Přitom jsem u toho seděl a bezmocně se díval, jak Turci obracejí z 0:2 na 3:2. Kdybych věděl, že to pomůže, tak bych vyskákal po jedné noze na hřiště a něco bych udělal," trápilo jej, že nemůže mužstvu pomoci. Nic podobného ještě nikdy neviděl, vzpomněl si jen na obrat Machesteru United ve finále Ligy mistrů proti Bayernu Mnichov nebo pohárové utkání Sparty v Parmě.
"Ale na úrovni národních mužstev na špičkovém turnaji asi nic nebylo. Je fakt, že na EURO 2004 jsme porazili Nizozemsko 3:2, ale ten zápas jsme otáčeli z 0:2 asi hodinu a oba týmy hrály na plné pecky. V Ženevě to Turci otočili za patnáct minut a my jsme nehráli...," připomněl. "Když jsem se díval na první dva zápasy v televizi, tak jsem se trápil kvůli tomu, že mi EURO uteklo, ale tolik jsem to asi neprožíval. Ale sedět u toho s hráči na lavičce byla muka," přiznal se.
Teď je třeba myslet na kvalifikaci
Podle záložníka Arsenalu už ale nemá smysl selhání analyzovat. "Už se to prostě stalo. Teď je potřeba důstojně poděkovat všem, kteří hráli a pracovali pro mužstvo. Rozloučit se s nimi a myslet dál. V září začíná nová kvalifikace a na ni se musíme připravit lépe než na Turky. Přísahám při svém bolavém kolenu, že to, co se stalo v Ženevě v neděli, se nikdy nestane, pokud budu na hřišti," slibuje bojovně.
Je mu zároveň jasné, že odchodem trenéra Karla Brücknera a několika zkušených hráčů končí v reprezentaci jedna éra. "Pan Brückner odvedl za šest let velký kus práce a zažili jsme s ním hodně úspěchů a radosti. Zaslouží si vděčnost a díky od všech, jimž fotbal dělá radost. Ale přijde nový trenér, to je fotbalový život. Ovšem nový Honza Koller jen tak nepřijde," upozorňuje na závěr Rosický.
